U zrodu města stojí podle legendy Vikingové. Změní se na královské sídlo s privilegii, poté zažije úpadek, aby se ve 20. století stalo vyspělým velkoměstem.

Nejstarší písemná zmínka o jménu Stockholm pochází z roku 1252. V té době zažívá rozmach obchod s železem, jehož zdrojem jsou doly v regionu Berslagen, severně od jezera Mälaren.

Podle Erikskrönikan, nejstarší švédské zachované kroniky z 1. poloviny 14. století, je město údajně založeno regentem Birgerem Magnussonem z Bjölbo (?1216-1266) za účelem ochrany Švédska před nájezdy nepřátelských kmenů z území dnešního Finska, které sem připlouvají přes moře.

Důležité kontakty

Stockholmské jádro, dnešní Staré Město (Gamla Stan), je budováno na centrálním ostrově Helgeandsholmen od poloviny 13. století. Brzy si vytvoří silné hospodářské a kulturní vazby

s přístavními městy okolo Baltského moře. Mezi lety 1296 a 1478 má městská rada 24 členů, z nichž polovina je právě z tohoto důvodu vybrána z německy mluvících měšťanů.

Krvavá lázeň

Strategický a ekonomický význam učiní ze Stockholmu důležitý faktor ve vztazích mezi dánskými králi Kalmarské unie (personální unie dánského, norského a švédského království v letech 1397 až 1523) a hnutím nezávislosti v 15. století.

V roce 1520 dochází ve Stockholmu k masakru hlavních představitelů opozice, což odstartuje další nepokoje, které nakonec vedou k rozpadu Kalmarské unie.

S nástupem krále Gustava I. Vasy (1496-1560) na švédský trůn v roce 1523 začíná populace ve Stockholmu růst a do roku 1600 dosáhne 10 000 obyvatel.

Hlavní město říše

V 17. století se Švédsko stává významnou evropskou velmocí, což se odrazí v rozvoji města. V roce 1634 je Stockholm vybrán jako oficiální hlavní město švédské říše a nová pravidla obchodování dají metropoli monopol na obchod se zahraničím.

Růst je zastaven Velkou severní válkou (1700-1721), kdy Švédsko po porážce ztrácí status evropské velmoci. Dá se říct, že 18. století není pro Stockholm celkově příliš klidné, objeví se i morová epidemie, která v roce 1710 usmrtí přes 20 000 lidí. To je tehdy zhruba 36% obyvatel města.

Nový rozmach

Teprve ve 2. polovině 19. století se švédská metropole začne opět vzmáhat po ekonomické stránce, objevují se nová průmyslová odvětví a vzrůstá i počet obyvatel, zejména díky přílivu přistěhovalců.

V té době je méně než 40% zdejších obyvatel narozeno ve Stockholmu. Dochází rovněž k založení řady vědeckých ústavů včetně Karolinska Institutet. Ve 20. století se zvolna stává moderním, technologicky vyspělým a etnicky rozmanitým městem.

Během tohoto století je mnoho historických budov strženo a nahrazeno moderní architekturou. Od roku 1901 se ve Stockholmu každoročně v prosinci koná ceremoniál předávání Nobelových cen. V roce 1912 hostí město letní olympijské hry. V novém tisíciletí jde o jednu z nejrychleji rostoucích metropolí v Evropě.