Domů     Jak se žije liškám?
Jak se žije liškám?
29.5.2021

Lišky jsou stále více oblíbené jako domácí mazlíčci, mezi jejich povahové rysy se bezesporu řadí chytrost, jež je opěvovaná v mnoha bajkách. Stále je ale třeba mít na paměti, že i přes svou roztomilost se jedná o divoké psovité šelmy. A pozor, jsou to také velice náladová stvoření.

V roce 1959 se v Rusku uskutečnil experiment, který zorganizoval genetik Dmitry Belyaev (1917-1985), zakladatel Ústavu cytologie a genetiky sibiřské pobočky Ruské akademie věd, jehož hlavním cílem bylo pochopení domestikace psů. Foto: gaborfejes / pixabay
V roce 1959 se v Rusku uskutečnil experiment, který zorganizoval genetik Dmitry Belyaev (1917-1985), zakladatel Ústavu cytologie a genetiky sibiřské pobočky Ruské akademie věd, jehož hlavním cílem bylo pochopení domestikace psů. Foto: gaborfejes / pixabay

Dříve typicky lesní tvorové s rezavými kožichy se podle nejnovějších studií začínají vyskytovat stále více na okrajích měst, navíc se u nich projevily rysy, které dominují u psů, nejbližších lidských společníků.

Asimilace je tou nejdůležitější strategií všeho živého, pokud je hlavním cílem přežití, a tak se i lišky na okrajích měst musely přizpůsobit. Na předměstích Velké Británie není neobvyklé spařit lišku, která pátrá po potravě.

K pokusům si vybral psům nejbližší příbuzné – lišky obecné (Vulpes vulpes). Výzkum probíhal na kožešinové farmě. Foto: zoosnow / pixabay
K pokusům si vybral psům nejbližší příbuzné – lišky obecné (Vulpes vulpes). Výzkum probíhal na kožešinové farmě. Foto: zoosnow / pixabay
reklama

Přesouvají se do měst

Vědecká skupina uskutečnila podrobnou analýzu rozdílů mezi liškami, jež se vyskytují ve Velké Británii ve městech a na venkově. Podle všeho je studie užitečná pro získání informací, jakým způsobem probíhala domestikace u psů.

„Uvažovali jsme, jestli s rozdíly mezi městskými a venkovskými populacemi lišek souvisí právě tato změna životního stylu. Prozkoumali jsme proto lebky stovek lišek nalezených v Londýně a okolí.

Ukázalo se, že městské lišky mají menší kapacitu mozku, ale také odlišný tvar čenichu, který by jim pomohl k získávání potravy v městském prostředí,“ řekl Kevin Parsons z Glasgowské univerzity.

Dále doplnil, že u lišek žijících ve městech byl také menší rozdíl mezi samci a samicemi.

Povaha lišek byla zkoušena tak, že skrze mříže byla prostrčena ruka s rukavicí, lišky byly poté dle jejich reakce rozděleny do dvou skupin. Na ty, jež byly zvědavé či se nepokoušely na rukavici zaútočit, a na ty, jež se projevovaly agresivně, vrčely a útočily. Foto: adege / pixabay
Povaha lišek byla zkoušena tak, že skrze mříže byla prostrčena ruka s rukavicí, lišky byly poté dle jejich reakce rozděleny do dvou skupin. Na ty, jež byly zvědavé či se nepokoušely na rukavici zaútočit, a na ty, jež se projevovaly agresivně, vrčely a útočily. Foto: adege / pixabay

Ke změně dochází přirozeným způsobem

Poznatky jsou cenným dokladem změn odpovídajících procesu domestikace. Lze tak říct, že přestože u divokých koček neproběhla domestikace, projevují se u nich sklony, jež jsou charakteristické pro domácí zvířata.

„Je to důležité zjištění, protože interakce mezi lidmi a zvířaty probíhají neustále.

Některé ze základních environmentálních aspektů, které se mohly vyskytnout během počátečních fází domestikace u našich současných domácích mazlíčků, jako jsou psi a kočky, byly pravděpodobně podobné podmínkám, za kterých žijí naše městské lišky a jiná městská zvířata dnes.

Přizpůsobení se životu kolem lidí ve skutečnosti připravuje některá zvířata na domestikaci,“ sdělil spoluautor studie Andrew Kitchener z Národního muzea ve Skotsku.

Dalším krokem bylo páření jedinců z vždy v rámci jedné skupiny. Výsledky byly patrné až po několika generacích. Potomci lišek z první skupiny přišli o přirozenou plachost a byla u nich zpozorována náklonnost k člověku – vyhledávání lidského kontaktu, olizování rukou a tváří lidí. Foto: jarekgrafik / pixabay
Dalším krokem bylo páření jedinců z vždy v rámci jedné skupiny. Výsledky byly patrné až po několika generacích. Potomci lišek z první skupiny přišli o přirozenou plachost a byla u nich zpozorována náklonnost k člověku – vyhledávání lidského kontaktu, olizování rukou a tváří lidí. Foto: jarekgrafik / pixabay

Změny odborníci označili za dlouhodobý evoluční tlak, nikoli za náhodnou genetickou změnu, jak by mohli někteří tvrdit. Lišky jsou zkrátka nuceni se přizpůsobit, by přežily.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
záhady a tajemství
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Thelma Todd: Záhadná smrt na předním sedadle
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí. K nejslavnějším případům patří tragický konec krásné Thelmy. Byla to vražda, sebevražda nebo nehoda? Počátkem třicátých let je Thelma Toddová (1906–1935) jednou z nejvýznamnějších hereček Hollywoodu. Na kontě má 120 filmů po boku takových legend jako bratři Marxové nebo […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz