Ještě v roce 1896 najdeme na dnešním pražském náměstí I. P. Pavlova jenom zbytky novoměstských hradeb a bránu zvanou Slepá nebo také Svinská, protože se u ní překřikovali trhovci, když vychvalovali svoje vepře.

Hradby i brána zmizely v roce 1897 a rodící se náměstí bylo pokřtěno podle českého teologa Jana Amose Komenského (1592 – 1670).

V roce 1925 je odstraněna i tabulka s Komenským a nahrazuje ji Petr I. Karadjordjević (1844 – 1921) zvaný Osvoboditel, první jugoslávský král, vládce Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v letech 1918 – 1921. Jeho jméno se ale v roce 1942 znelíbí Němcům, nejspíš proto, že Petr během 1. světové války spolupracoval s mocnostmi Dohody.

U Slepé brány

Josef Pfitzner (1901‒1945), přisluhovač nacistů na pražské radnici, sice při přejmenovávání veřejných prostor tvrdí, že si „nikdo nemůže stěžovat, že bychom se snad pustili do vymazávání památky významných mužů,“ přesto tu v roce 1942 umístí návěští U Slepé brány.

Konec Ječné ulice totiž lemovala brána, kterou měšťané v 17. století zatloukli prkny.

Návrat Osvoboditele

Rok 1945 je na uličních tabulkách ve znamení návratu Petra Osvoboditele, který je sice srbským králem už od roku 1904, ovšem většinu svého života stráví ve francouzském vyhnanství.

Během své vlády se snaží omezit vliv Německa a Rakouska na Srbsko a naopak se spojit Anglií a Francií.

Povinná oslava revoluce

8.května 1848 probíhá na náměstí oslava, které se povinně účastní i školní děti. Důvodem k radovánkám je přejmenování prostoru na náměstí Velké říjnové revoluce.

V roce 1952 ale kupodivu dostává na nárožích čestné místo ruský lékař Ivan Petrovič Pavlov (1849 – 1936), který se proslavil pokusy se slintajícími psy.

Pocta ruskému lékaři

I.P. Pavlova si stále zachovává svůj název a stává se nepostradatelným pražským dopravním uzlem.

Nejvytíženější stanicí metra, otevřenou už 9. května 1974 společně s prvním úsekem pražského metra (Florenc – Kačerov), projde podle průzkumu z roku 2008 každý den přes 118 000 lidí.