Poutník na cestě z Argu je přímo uchvácen. Na pravé straně od něj se tyčí majestátní stavba, stejná jako egyptské pyramidy. Kdo ji ale vybudoval? Byli to bohové, nebo lidé? Prý se tu kdysi strhla nerozhodná bitva mezi dvěma uchazeči o trůn v Argu. Je snad tohle náhrobek jejich mužů?

Pyramida v Hellinikonu patří k těm méně známým, jež se nám dochovaly. Na první pohled vypadá jako egyptská, ale může být starší.

Její účel je dodnes neznámý, ale v antice se domnívali, že se jedná o monument, vztyčený k uctění mužů padlých v legendární bitvě mezi dvěma princi z Argosu. Může být ale pravda mnohem prostší a jedná se o novější stavbu z použitého materiálu?

Starší než egyptské pyramidy

„Ti, kdož se ubírají z Argu do Epidaurie, minou po pravé straně budovu, podobající se nejspíše pyramidě, na níž jsou vypodobněné argejské štíty, “ popisuje řecký cestovatel Pausaniás (žil v 2. st.

n. l.). Řeč je o pyramidě v Hellinikonu na řeckém Peloponésu, která stojí dodnes. Je zajímavé, že v Řecku bychom nalezli více pyramid a drtivou většinu na Peloponéském poloostrově. Zmíněný monument je ale ze všech nejzachovalejší.

V 90. letech minulého století se pomocí optické termoluminiscence podařilo určit materiál pyramidy. Známe i její stáří. Je to přibližně 4720 let s možnou odchylkou 580 let na obě strany.

Objekt je tedy zhruba stejně starý jako nejstarší egyptské pyramidy, ale může být i starší!

Jedná se o náhrobek padlých?

Hellinikonská pyramida se dnes rozhodně nemůže měřit se svými egyptskými protějšky. Byla původně vysoká asi sedm metrů, zatímco dnes její zbytky měří 3,5 metru na výšku. Půdorys má rozměry 7 x 9 metrů a vnější stěny se sklánějí pod úhlem 60 stupňů.

Poprvé se o této stavbě zmiňuje antický spisovatel Pausaniás a má za to, že se jedná o náhrobek mrtvých bojovníků. „Zde se strhla bitva o nadvládu mezi Proitem a Akrisíem a zde také bylo po stejném zápolení na obou stranách sjednáno příměří.

Padlým z obou stran byl zde zřízen společný náhrobek, vždyť to byli občané a příbuzní,“ vypráví antický zeměpisec. Novověcí badatelé se proto domnívají, že objekt je dílem z dob mykénské kultury, rozvíjející se v letech 1600 – 1100 př. n. l.

Důkazy mohou být obrovské opracované kameny, typické pro toto období, a stejná lokalita. Hellinikon se nachází na území někdejší Mykénské říše.

Věž, nebo objekt astronomů?

Pyramidou se začíná poprvé podrobně zabývat archeolog Theodor Wiegand (1864–1936). Tomu se podaří ji alespoň řádně odkrýt a výzkum přichází se zajímavým výsledkem. Pyramida není tvořena homogenní kamennou masou jako podobné egyptské verze.

Vnitřek vyplňuje velká prostora, tvořící čtverec s délkou strany sedm metrů. Do té se vchází malým vstupem z chodby vedoucí podél jedné stěny a ústící ven na východní straně.

V roce 1937 navazují na Wieganda američtí archeologové, jež při vykopávkách nalézají celou řadu předmětů z období mezi 2800 až 2500 lety př. n. l. – tedy z doby dávno před vznikem mykénské kultury. Nejasný ale nadále zůstává i účel stavby.

Nejinak je tomu ale i v případě ostatních řecký pyramid. Podle odborníků mohlo jít o pozorovatelny, strážní věže nebo také kalendářní astronomické subjekty. Je tu ale také názor, že jde o poměrně novou stavbu, postavenou z ruin daleko starších staveb.