Cenný nález ohlásil před časem vědecký tým složený z odborníků z Americké univerzity v Bejrútu a univerzity v německém Tübingenu.

V libanonském Tall Buráku vzdáleném přibližně 7 km od pobřežní Sajdy narazil při vykopávkách na zbytky lisu na víno. Pozůstatky zařízení odborníci datovali do 7. století př. n. l. a připisují je Féničanům, kteří si zde vybudovali osadu.

Jde o nejstarší objev tohoto druhu na fénickém území. Proces výroba vína probíhal jednoduše. Ve velké nádrži s obsahem až 4500 litrů se drtily hrozny. Vzniklý mošt tekl do kádě, ze které se stáčel do amfor, v nichž kvasil.

Féničané s nápojem obchodovali. „Víno se stalo pro Féničany významným obchodním artiklem,“ uvádí Héléne Saderová z Americké univerzity v Bejrútu. O kvalitě vína z oblasti Sajdá se dokonce zmiňují i staroegyptské texty. 

Počátky nápoje 

V arménské jeskyni Areni-1 na jihovýchodě země odhalili vědci zařízení na výrobu vína i nádoby na fermentaci šťávy, střepy amfor prosáklé vínem a také pohárek na pití ze zvířecího rohu z doby kolem roku 4100 př.

n. l. Jde o dosud nejstarší doklad výroby vína.  

Posun zpět do minulosti

Chemická analýza střepů keramické nádoby nalezené v sicilském městě Agrigento napověděla, že se v ní nacházely prvky, jež obsahuje vinná réva. Zbytky jsou staré asi 6000 let, což posunuje zdejší výrobu vína o 2000 let zpět do minulosti.  

Poklad z hrobky

Zapečetěnou bronzovou nádobu s obsahem asi 300 ml dochovaného bílého vína našli archeologové v čínské provincii Šen-si. Uložena byla v jedné z 56 hrobek pocházejících z doby vlády dynastie Čchin (221–206 př. n.l.) 

Velká Morava nebyla pozadu

Zrnka vinné révy objevená v jednom ze zahloubených domů, tzv. polozemnici ve znojemském hradišti a také v jednom z mužských hrobů zdejšího pohřebiště svědčí o tom, že se zde víno pěstovalo už za Velké Moravy (833–907).