Ve válce Severu proti Jihu rozvinuli předně generálové států Unie, tedy průmyslově vyspělejšího severu, taktiku spálené země. Centralizační tendence severních států a koketování se zrušením otroctví se tuze nelíbilo státům jižním, tedy státům Konfederace.

Občanská válka se rozjížděla pomalu a k první velké bitvě došlo v červenci roku 1861.

Jedním z nejvýznamnějších generálů Unie byl jistý Philip Henry Sheridan (1831–1888) a o něco známější William Tecumseh Sherman (1820–1891), který to později dotáhl až na vrchního velitele armády celých Spojených států amerických.

Právě oni dva jsou muži, kteří si vyslouží pověst praktiků taktiky spálené země a v podstatě i totální války.

Atlanta lehne popelem

Sherman se vyznamenal především svým legendárním „pochodem k moři“ se svou 60tisícovou armádou v roce 1864, do té doby totiž neměl na účtu žádný oslnivý úspěch ve válce.

Jeho armáda procházela k Atlantiku přes stát Georgia a Karolína a její pochod se zapsal do dějin, bohužel ne jen v pozitivním smyslu.

Cílem Shermana byla nejprve porážka vojska jižanského generála Josepha Johnstona (1807–1897) a následný útok do zad hlavních nepřátelských sil.

Zpočátku se Shermanovi dařilo a Johnstonovy muže zahnal až ke městě Atlanta, kde se unionistický generál skutečně „vyznamenal“. Systematickým ostřelováním města přišlo o život mnoho civilistů, zejména žen a dětí.

Město se po několika dnech vzdalo, Konfederace uznala dílčí porážku. Shermanovi to však nestačilo a Atlantu zapálil. Z původně 3600 domů jich řádění pekelného živlu přečkalo asi jen 400. Následoval onen pochod k moři…

Totální válka

Pochod probíhal v podstatě kontinuálně od 15. listopadu (v Atlantě) a pokračoval až do 21. prosince, kde skončil ve městě Savannah. Sherman byl pevně rozhodnutý, že zničí naprosto vše, především však nepřátelskou vůli k jakémukoliv dalšímu odporu.

Unionistické jednotky postupovaly na Savannah v pásu širokém 100 kilometrů a ničily úplně všechno! Pro vojáky Shermana se vžilo označení „drancíři“ a nutno říct, že jde ještě o poměrně mírné slůvko. Nehořely totiž jen průmyslové objekty.

V plamenech se ocitla pole, farmy, bavlna, obilí, dobytek, železnice, cesty, a dokonce i těla obyvatel jednotlivých stavení. Vše, co by se nějak mohlo hodit mužům Konfederace, vzalo za své.

Zkáza a zvěrstva rozsévaná Shermanem a jeho lidmi se stala předobrazem totální války vedené i proti civilistům. Koncept se následně uplatnil ve druhé světové válce, v Korejské válce a také ve válce ve Vietnamu.

Spíše vojenská promenáda

„Shermanovi muži nahromadili všechny smlouvy i právní listiny před soud a spálili je. Činili tak proto, aby nešlo dokázat vlastnictví rozsáhlých plantáží.

Tyto akce byly obzvlášť zhoubné pro všechny kronikáře a genealogy v Georgii a v Jižní Karolíně,“ uvádějí historici. Po šestatřicet dní, kdy se armáda přesouvala Georgií jen s minimálním odporem, plundrovala venkov.

Šlo spíš o jakousi vojenskou promenádu, vyžadující jen tolik vojenské dovednosti či zručnosti a statečnosti, kolik představovalo úsilí vynaložené proti bezbranným občanům. Jeden z vojáků Shermana ke zkáze pragmaticky dodal:

„Je třeba jim ukázat osobní bídu, kterou přináší válka a naprostou bezmocnost a neschopnost jejich vlády chránit je.

Pokud tato hrůza a žal paralyzují jejich manžele a otce, kteří proti nám bojují, přinese to milosrdný konec.“ Z dobytého Savannah vstoupil Sherman do Jižní Karolíny a pochod pokračoval až do pobřežního Charlestonu.

Odtud se vydal zpět do vnitrozemí a bestiálně pokořil metropoli státu, průmyslově rozvinutou Columbii. Začalo systematické plenění a rabování. „Generál Sherman má dost zlata a stříbra na to, aby založil banku.

Jen jeho podíl zlatých hodinek v Columbii činí 275 kusů,“ hlásil později poručík Shermanovy armády Myers. Pak už město zachvátily plameny.

Kontroverzní generál Sheridan

Na přímý příkaz Shermana jednal také generál Sheridan v jižanské Virginii. Do toho poslouchal také příkazy vrchního velitele seveřanů Ulyssese S. Granta (1822–1885).

„Nepřítel nesmí poznat odpočinek… Zničte veškeré železnice a obilí, které můžete. Zabavte zásoby všeho druhu, a černochy, aby se nemohlo znovu pěstovat. Pokud má válka pokračovat další rok, musí z údolí Shenandoah zbýt jen špinavá pustina,“ přikázal.

Právě rozsáhlé virginské údolí Shenandoah si Sheridan vzal na starost. V roce 1864 zde na hlavu porazil vojenské jednotky Konfederace a jeho následné kompletní zničení ekonomické infrastruktury údolí dostalo název „Pálení“.

Sheridan později využil taktiku spálené země při bojích s Indiány na Velkých pláních.

Právě z tohoto prostředí pochází jeho výrok z roku 1876: „Jediný dobrý Indián je mrtvý Indián.“ Přesto je jeho osoba vnímaná jako klíčová pro dosažení vítězství severu v americké občanské válce a mnohými je oslavován jako hrdina i dnes.