Prvním skutečným sídlem vládců Čech se nestal Pražský hrad, ani Vyšehrad, ale Levý Hradec. Popisuje ho Kosmova kronika a archeologické výzkumy dokládají, že tu stávalo hradiště.

 

Sídlo tu stávalo ještě předtím, než u nás na knížecí stolec usedl první historicky doložený Přemyslovec, kníže Bořivoj (852/855–888/890). Krátce po svém pokřtění někdy mezi lety 882-884 tu Bořivoj zakládá první křesťanský kostel na našem území.

Drží si význam

Kostel zasvětí tehdy oblíbenému světci Klimentovi. Jeho ostatky přivezli na Velkou Moravu věrozvěstové Konstantin (827‒869) a Metoděj (813‒885) a později se dostaly do Říma.

Když Bořivoj s manželkou Ludmilou přijme křest na Veligradu, s sebou do Čech si bere i kněze jménem Kaich, alespoň tak to vypráví Kristiánova legenda.

I když další knížata začínají na přelomu 9. a 10. století budovat sídlo na Pražském hradě, Levý Hradec si stále drží svůj význam.

Volba biskupa

19. února 982 je zde Slavníkovec Vojtěch (kolem 956–997) zvolen druhým pražským biskupem. Sídlem královských úředníků je hradiště ještě v letech 1221–1233 za vlády českého krále Přemysla Otakara I. (1155/1167–1230). Potom se ale stává majetkem ženského benediktinského kláštera u sv.

Jiří na Pražském hradě a zapomíná se na něj.  

 

Pozdější pozůstatky

Pod barokní lodí dnešního kostela sv. Klimenta ze 17. století, byly v letech 1939-1941 objeveny základy rotundy. Diskuse, zda se jedná o pozůstatky původního kostela z konce 9. století ale ukázaly, že nikoliv. Výzkum archeologa Petra Sommera (⁎1949) ukázal, že pocházejí až z 11. století.