Soužití druhu Homo sapiens a neandertálců se v posledních letech ocitá v centru pozornosti výzkumů. Společnou existenci obou druhů potvrdily nedávné vykopávky v jeskyni Lapa do Picareiro, která leží ve středním Portugalsku.
I když se dosud předpokládalo, že se moderní lidé v Evropě vyskytli až poté, co odsud neandertálci zmizeli, nové objevy tvrdí opak.
Moderní člověk se podle nich dostal z jihovýchodu Evropy na západ kontinentu před 41 000 – 38 000 lety, tedy o asi 5000 let dříve, než se vědci dosud domnívali. Potvrzují to nástroje vykopané v portugalské jeskyni.
„Jestli byli poslední neandrtálci v Evropě nahrazeni moderními lidmi, nebo tu nějakou dobu žily oba druhy společně, o tom se diskutuje už dlouho a jde o nevyřešené téma paleoantropologie,“ vysvětluje antropolog Lukáš Friedl ze Západočeské univerzity, který se výzkumů zúčastnil jako jeden z jeho vedoucích.
alší nálezy z jeskyně Oliveira, která se nachází necelých 5 km od jeskyně Lapa do Picareiro, potvrzují přítomnost neandertálců ještě před 37 000 lety. Není vyloučeno, že oba druhy mohly žít vedle sebe i po dobu několika tisíc let.
Sexuální styky nebyly výjimkou
Studie, publikovaná v roce 2016 v časopise Science, potvrdila, že mezi Homo sapiens a neandertálci docházelo k sexuálním stykům. Vědci analyzovali genom 1500 lidí. Neandertálské geny prý mohou třeba za některé alergie.
Stopy u Afričanů
Pozůstatky neandertálských genů se nacházejí i v moderní africké populaci. Potvrdil to výzkum genetika Lu Chena z Princetonské univerzity. Vědci si přitom dlouho mysleli, že černý kontinent zůstal touto DNA nezasažen.
Náchylnost ke koronaviru
Evoluční antropolog Hugo Zeberg z německého Ústavu Maxe Plancka uveřejnil v říjnu 2020 svůj odborný výzkum, podle kterého mají lidé s větším podílem neandertálských genů až třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem.