V encyklopediích a učebnicích se většinou dočteme, že jde o dravé živočichy se žahavými chapadly, kterými dokážou omráčit svou kořist. Většinu života tráví na jednom místě, ale jsou schopné pohybu a mohou se pomalu posouvat po dně.

Nyní se zdá, že budeme muset učebnice poněkud opravit, protože sasanky mají řadu vlastností, které známe jen u rostlin.

Patří sasanky mezi naše předky?

Princip genetické stavby sasanek je starý na 600 000 000 let a podle všeho jde o zachovalý přechodový stupeň mezi živočichy a rostlinami, u kterého se zachovaly vlastnosti obou druhů.

Rakouští vědci zjistili, že některé jejich geny se překvapivě shodují s obratlovci, jiné s vyššími rostlinami. Některé prvky jejich genetické stavby zase odpovídají více hmyzu a vědci je přirovnávají díky jejich jednoduchosti k malým muškám octomilkám.

Záleží na propojení genů

Vědci pracují s teorií, že vlastnosti jednotlivých genů nejsou až tak podstatné pro utváření složitějších organismů jako jejich propojení navzájem. To totiž tvoří jakousi síť.

Tyto genové sítě jsou v jednoduchých organismech méně složité než u lidí nebo vyšších obratlovců. To pak má za následek, že v těchto jednodušších organismech může docházet i k propojení rostlinných a živočišných genů.

Všechno má na svědomí ribonukleová kyselina (RNA), která je nositelkou genetických informací. A právě RNA sasanek nese charakteristické znaky rostlin.

Velkou roli přitom sehrává gen HYL-1 nezbytný pro vznik života z neživé hmoty, který nebyl nikdy předtím v žádném zvířecím organismu nalezen.

Sasanky jsou i chiméry

Aby to nebylo tak jednoduché, sasanky mají i další zázračnou vlastnost. Některé z nich totiž patří mezi tzv. chiméry. Tak označujeme živočichy, kteří vznikli splynutím několika zárodků do jednoho těla.

Na první pohled je od ostatních druhů sasanek nerozeznáme, ale pomocí genetických testů vědci prokázali, že mají těla poskládána z buněk, které patřily původně několika různým jedincům.

Chimérismus byl prokázán ve vzácných případech i u lidí, kdy došlo v těle matky ke splynutí dvou embryí a dítě pak mělo tělo složené z buněk obou zárodků.