Kolem známého motorestu denně projedou desetitisíce aut, ale jen málokterého řidiče napadne přemýšlet o původu jeho názvu. Podle místní legendy je úsek kolem 168. kilometru prokletý od té doby, co zde před 481 lety došlo k masové vraždě.

Na počátku nemilé události stojí příběh velké lásky. Ten se začíná psát roku 1539 v domě s popisným číslem 1, v dnešní obci Lesní Hluboké.

Místní sedlák se spolu se svou dcerou stará o raněného uherského handlíře, který se do dívky zamiluje a ona jeho city opětuje. Zanedlouho se ale musí vydat do světa, aby vyřídil důležité obchodní záležitosti.

Mezitím mazaný sedlák přinutí dceru provdat se za jiného mladíka z bohaté rodiny. Handlíř je zprávou o sňatku zdrcen a spěchá za svou vyvolenou.

Nešťastná láska

Cestou si ale opatří několik střelných zbraní a v hostinci ukuje plán s místním hajným. Ten mu má pomoci křivdu potrestat, s tím, že jediná nevěsta bude ušetřena.

Svatební průvod se zrovna vrací z kostela ve Velké Bíteši, když dá nešťastný handlíř pokyn k zahájení palby. Ve vypuklém chaosu je na místě zavražděno celkem sedm lidí – včetně jeho milé.

Když handlíř její bezvládné tělo spatří, obrátí zbraň nejprve proti svému kumpánovi a nakonec vezme život i sobě. Všichni mrtví jsou pohřbeni na místě hrůzné události a zbude po nich jen devět dřevěných křížů.

V propadlišti dějin

Alespoň tak praví legenda, která se z oné doby dochovala. „Naše stará kronika se bohužel někdy v 60. letech ztratila, v současné době máme jen tu novodobou, kde už o tragédii žádná zmínka není,“ vysvětluje bývalý starosta obce Karel Lupínek (*1936).

Kříže jsou dodnes ve správě obce, která je opravuje a jejich okolí pravidelně udržuje. Dokonce se podaří nalézt informaci, že je benediktinští mniši z kláštera v Rajhradu u Brna každých 100 let světí, a to až do roku 1887.

Ztracené důkazy

Mezi odborníky i místními obyvateli se to však hemží dohady o pravdivosti příběhu. V 60. letech minulého století mají oblast rozkopat dělníci, když do země pokládají elektrické kabely. Při té příležitosti se jim údajně podaří najít lidské kosti!

„Z vyprávění starších vím, že tehdejší majitel a provozovatel pohostinství naproti Devíti křížům Antonín Ryšánek, můj děda, měl tyto kosti uschovány ve sklepě.

Přivolal i brněnské archeology, kteří měli snad celou událost zdokumentovat,“ vzpomíná starosta Vladimír Ryšánek. O tehdejším výzkumu ale dnes neexistují žádné záznamy.

Ztracené pohřebiště

Rodina má pak údajně ostatky uložit zpět do země, a to konkrétně pod prostřední kříž. Teprve v roce 2012 se na místo s nadějnými vyhlídkami znovu vydává skupina archeologů a vědců, kteří se s pomocí speciálního georadaru pustí do průzkumu půdy.

Ani tentokrát však neslaví úspěch. „Nějaké náznaky zásahu georadar odhalil okolo ústřední trojice křížů, ale archeologická sonda jen ukázala, že tam jsou pozůstatky starších křížů.

Žádné další anomálie, které by signalizovaly pohřbení nebo zakopání něčeho, jsme nenašli,“ vysvětluje archeolog David Merta (*1967).

Komu straší ve věži?

Dnes je místo nechvalně známé především díky vysoké nehodovosti na přilehlém úseku dálnice. A protože není o nic méně přehledný než ty ostatní, přisuzují mu záhadologové mystické vlastnosti. Tuto teorii podporují i někteří řidiči, kteří zde havarovali.

Zcela vážně tvrdí, že těsně před nehodou zahlédli ducha ženské postavy oděné v bílých šatech, stojící na silnici. Ti, kteří udrží řízení pod kontrolou a přízrakem projedou, údajně cítí závan mrazivého vzduchu.

Ať už ale za nehodami stojí přízrak či pouhá únava řidičů, odborníci doporučují dbát poblíž exitu 168 na zvýšenou pozornost.