Obyvatelé poddanských měst podléhají vrchnosti. Už v 1. polovině 13. století začínají vznikat církevní města, šlechta si dává na čas a zakládá je až o půl století později.
Za asi nejstarší můžeme považovat Kynšperk (dnes nad Ohří), který zakládá doksanský klášter v roce 1232 „na zeleném drnu (tedy na místě, kde předtím žádné osídlení nebylo).“
Bez králova potvrzení to nejde
Ani založení poddanského sídla se neobejde bez panovnického souhlasu. Přestože začínají vznikat nejpozději, síť nejníže postavených měst houstne a v 15. století jich u nás je už 290!
Rozlohou největším českým poddanským městem se po renesanční přestavbě v 16. století stává Jindřichův Hradec.
Přejícní Rožmberkové
Měšťané musí do roboty, ale patří jim i různá práva. Vstřícní Rožmberkové některým svým městům (Český Krumlov) věnují práva, která si nezadají s výsadami měst královských:
mílové (zákaz výdělku míli od města), várečné (pivo), tržní, na zbudování hradeb, samosprávy (postavit si radnici a zvolit své zástupce).
Finance přináší mýto
Peníze získávají z obchodních cest, u nichž leží, a vybíraného mýta. Dobře si vedou Prachatice, které vlastní vyšehradská kapitula a roku 1323 zdejším obyvatelům pronajme mýto na zlaté stezce. Zvláštní jsou kamerální města, ta odváděla poddanské povinnosti přímo královské komoře a král je mohl bez výčitek svědomí prodat.
