„Tohle už je šedesátý člověk, šéfe. Měli bychom s těmi brouky něco udělat,“ položí úředník lejstra na pracovní stůl svého nadřízeného. Vedoucí si unaveně přejede rukou po obličeji. Situace se zhoršuje každým dnem a výroba stagnuje.

„Dobrá, zavolám majiteli,“ slíbí. Jiná možnost už stejně nezbývá…

I když se projevy davové hysterie mohou často jevit mimořádně děsivě nebo neuvěřitelně, není to tak vzácný fenomén, jak by se mohlo zdát.

Události, při kterých různí lidé ve společné skupině, například studenti ve škole, kolegové anebo obyvatelé jednoho města, vykazují stejné fyzické příznaky jsou zdokumentovány už od 14. století na různých místech světa. A někdy může jít o skutečně dramatické momenty!

Jako v kočičím útulku

Kdy: 1491

Na konci 15. století se řádové sestry v evropských klášterech dají do mňoukání, štěkání, ptačího pípání nebo začnou kousat.

Jeden z prvních zdokumentovaných případů se vyskytne v roce 1491 v klášteře na severu Francie, kdy jedna ze zdejších jeptišek začne mňoukat jako kočka. Ostatní sestry ji následují a brzy se epidemie rozmůže natolik, že vesničané v okolí mají strach.

A to takový, že před klášterem musí být rozmístěna četa vojáků. Vše skončí, jako začalo, tedy znenadání. Zda k tomu přispěla pohrůžka bičování, pokud jeptišky nepřestanou, není známo. V dalších staletích se v regionu západní Evropy objevují podobné případy.

Dnešní odborníci se přiklánějí k tomu, že podobné projevy lze vysvětlit přísnými podmínkami, ve kterých byly tehdy jeptišky nuceny žít. Mnohé z nich přitom do kláštera vstoupit ani nechtěly, ale musely splnit přání rodičů.

Já to nenapíšu…

Kdy: 1905

Několik německých škol je v roce 1905 zasaženo nevysvětlitelnou epidemií tělesného chvění. Jako první se objeví u studentky v Míšni, která se začíná třást během psaní. Třes postupně zesiluje a nakonec se změní v nekontrolovatelné záškuby celého těla.

V následujících měsících se podobné symptomy objeví i u dalších žáků a studentů okolních škol. Vše dojde tak daleko, že nejsou schopní vůbec psát. K třesu dochází pouze tehdy, když dostanou písemné úkoly a na jejich výsledku velmi záleží.

Nejde přitom o žádné lajdáky nebo ignoranty, ale naopak o velmi nadané a svědomité studenty. Vše je tehdy zřejmě způsobeno stresem z toho, aby při testech uspěli a problém přiživují ještě zprávy o jiných podobných případech v okolí.

Studenti jsou nakonec „léčeni“ elektrošoky, ale mnohem více jim pomůže, když dostanou na nějaký čas volno od písemných testů. Brzy poté se vše vrací do běžného stavu.

Brouci v továrně

Kdy: 1962

Projevy podivné nemoci ochromí v červnu 1962 jedno z oddělení textilní továrny v Severní Karolíně. Poté, co se fabrikou rozšíří zpráva, že v jednom z kontejnerů s látkami se vyskytovali podivní brouci, začne se mezi dělníky a dělnicemi šířit záhadná nemoc.

Kolabují přímo v práci, stěžují si, že jsou malátní, slabí, zvracejí a mnozí jsou dezorientovaní. Tvrdí, že se u nich příznaky rozvinuly poté, co byli pokousáni tímto neznámým hmyzem. Celkem onemocní přes 60 pracovníků.

Majitelé továrny se rozhodnou pro vyhubení brouků a obrátí se na specializovanou firmu. Ta však žádné podobné potvůrky nenajde a tak se na místo rozjedou specialisté na přenosné nemoci.

Po výzkumu dospějí k názoru, že vše začalo u skutečného kousnutí běžným hmyzem u několika lidí, kdy postižení věřili, že pochází od importovaného brouka. Úzkost byla pak nejpravděpodobnější příčinou výskytu příznaků nemoci.

U dalších lidí v jejich okolí se pak už jednalo o projevy hromadné hysterie, aniž by byli poštípáni a lékaři také nezjistili infekční povahu potíží.

Zářivý démon

Kdy: 2002

Ve státě Uttarpradéš na severu Indie lidé hlásí, že je v noci napadá monstrum, které jim drásá obličej. Popisují ho jako světelný objekt, který se pohybuje vzduchem.

První zprávy o podobných útocích pocházejí z venkovských oblastí, takže jim úřady nevěnují velkou pozornost. Ale brzy se ukáže, že nejde jen o pověrčivé vesničany, případy se objeví i ve městech.

Jak se počet obětí zvyšuje a pověst se šíří, lidé se cítí znepokojeni a požadují policejní ochranu před záhadným objektem.

Aby naléhavost své žádosti zdůraznili a také proto, že mají pocit, že se jejich trápení nedostává řádné pozornosti, uspořádají demonstrace. Při jedné z nich, kde se shromáždí přes 10 000 lidí, musí zakročit policie a snaží se rozehnat rozzuřený dav střelbou.

Přitom zahyne jeden člověk. Brzy nato při podobné události přijde o život další. Ve vesnicích zabijí lidé některé ze svých sousedů, o kterých se domnívají, že právě oni na sebe berou podobu zářícího démona.

Případ hodlají oficiální místa uzavřít jako masovou hysterii, přesto se snaží poskytnout vysvětlení, aby utišili rozbouřené veřejné mínění. Podle zprávy, kterou nakonec vydají, by se prý mohlo jednat i o masivní výskyt kulového blesku.

Jahody s cukrem

Kdy: 2006

Žáci škol napříč Portugalskem padají na jaře 2006 jako dominové kameny. Mají závratě, na těle se jim objevuje vyrážka a trpí problémy s dýcháním. Vládní úředníci se snaží přijít věci na kloub. Jde o záhadnou alergii, chemickou látku nebo virus?

Oslovení lékaři nakonec označí viníka. Jsou to „jahody s cukrem“. Tentokrát však nejde o pochoutku, ale o název populárního seriálu pro teenagery. Těsně před vypuknutím podivné epidemie trpí hlavní hrdinové této mýdlové opery podobnou nemocí.

Událost je z odborného pohledu natolik zajímavá, že se jí zabývají i účastníci mezinárodního vědeckého sympózia.

Jde totiž o alarmující případ vlivu, který mohou mít na společnost internet a nová média (mobilní telefony, počítače, webové služby apod.), kterými si studenti předávali informace o svých problémech.

„Tyto technologie se vyvíjely tak rychle, že jsme neměli dost času na posouzení všech složek jejich dopadu,“ konstatují tehdy vědci s tím, že může jít o důležitý mezník v historii psychogenních onemocnění.