A Bůh řekl: „Učiňme člověka k obrazu našemu.“ Bible tvrdí, že se tak stalo šestého dne. Vědci, že před 200 000 lety. Jenže nedávno objevená DNA naznačuje, že to mohlo být mnohem dříve.
Nejstarším dosud známým předkem všech současných lidí v ženské linii je „mitochondriální Eva“, která podle fosilních nálezů žila někdy před 150 000 až 200 000 roky. Po žádném tak starém chlapíkovi však zatím nebyla nikde ani stopa.
Dnes se však zdá, že by muži mohli trumfnout ženu o pořádný ranec tisíců let. Otec všech současných mužů by totiž mohl být starý až 340 000 let.
Obyčejný test s neobyčejnými výsledky
Mnozí lidé zkoumají vlastní historii. Prohrabávají staré matriky, sestavují rodokmeny a také si nechávají dělat testy DNA, které při pátrání po původu předků dovolují jít mnohem hlouběji.
A právě to udělají v USA příbuzní černocha Alberta Perryho z Jižní Karolíny. Vědí, že jsou potomky otroků, ale chtějí vědět, odkud přesně pocházejí. Obrátí se proto se vzorkem DNA na společnost Family Tree DNA, která se specializuje na genealogické analýzy.
Z prvních výsledků je však laboratoř zmatena. Jedním z testů je u mužů test chromozomu Y, který se na rozdíl od ostatních mění jen málo a jen mutací, takže na něm lze dobře sledovat rodové vztahy.
„Pokud dva chromozómy Y nesou stejnou mutaci, mají někde v minulosti společného mužského předka. Čím více je dalších mutací, tím dál v minulosti společný předek žil,“ vysvětluje dr. Stephen Walker.
Genetici přitom mohou porovnávat vzorky statisíců lidí a po trase vyznačené mutacemi se vracet do minulosti. Tak se podařilo 60 000 až 140 000 let v minulosti vypátrat jakéhosi genetického Adama, nejstaršího prokázaného společného předka všech mužů. Všech až na Alberta Perryho, protože jeho chromozom Y se nedaří zařadit nikam.
Stopa vede do Afriky
O podivné anomálii se dozvídá genetik Michael Hammer z Arizonské univerzity v Tucsonu, který provede další testy a pak v šoku hledí na výsledky. Protože vzdálenost k nejbližšímu společnému předkovi mu vychází na 338 000 let!
To je téměř o 142 000 let dál v minulosti, než odkud pochází vůbec nejstarší dosud objevené fosílie anatomicky moderních lidí.
Dalším výzkumem genomu se podaří najít shodu DNA Perryho, který však zemřel dřív, než se ukázalo jak má výjimečnou DNA, a jedenácti afrických mužů, kteří žijí v jedné vesnici v Kamerunu a nejsou příbuzní. Právě odsud nejspíš Perryho předci pochází.
Což je informace, která uspokojí jeho rodinu, nikoli však vědce, kteří by rádi věděli jak je to s těmi 338 000 lety.
Více otázek než odpovědí
Situaci jim komplikuje řada problémů. Třeba fakt, že se tehdejší lidé křížili s dalšími příbuznými druhy. Prokázané je soužití Homo Sapiens minimálně s neandrtálci i jejich „příbuznými“ denisovany.
Je tedy docela možné, že se matka Perryho předků pářila se samcem druhu, který později vymizí, ale zanechá po sobě stopu v Perryho chromozomu Y. Dalším problémem je metoda, kterou Hammer určil stáří Perryho chromozomu Y.
Kvůli té se do něj opřel třeba izraelský genetik Eran Elhaik: „Numericky špatné kalkulace a manipulace s daty vedly ke zcela mylným závěrům. Špatná je rychlost genetických hodin i reprodukční věk.
Tím, že posunul průměrný věk z 20 na 30 let, dosáhl zcela zkreslených výsledků.“ A tak Perryho chromozóm Y dává zatím více otázek než odpovědí.
„Přesto tento a další objevy napovídají, že scénář vývoje Homo Sapiens je mnohem složitější, než jsme se domnívali,“ říká Chris Stringer z Londýnského Přírodopisného muzea.