Dětské ruce sevřou drobný krček. Tisknou, dokud z drobného tělíčka nevyprchá život. „Sranda, ne?“ obrátí se ke kamarádce stojící opodál a dodá: „Jestli cekneš, taky tě zabiju“.

Čtyřletý Martin Brown je nalezen 25. května 1968 v ruině starého domu. Jeho smrt označí policie za nehodu.

Když se za pár dnů někdo vloupá do školky, zdemoluje zařízení a na stěnách nechá dětskou rukou psané vzkazy jako „Zabily jsme Martina Browna, dejte si na nás bacha, hajzlové“ bere to policie jako vtip. Jenže 31. července je nalezen tříletý Brian Howe.

Uškrcený a s tělem posetým řeznými ranami od nůžek. Patolog tvrdí, že pachatelem by mohlo být dítě. Policie se rozhodne vyslechnout přes 1200 místních dětí. Nakonec v jejích síti uvízne třináctiletá Norma Bellová a jedenáctiletá Mary Bellová (*1957).

Nejsou příbuzné, jde jen o shodu jmen. Obě však vypovídají vyhýbavě, mění výpovědi a zjevně lžou. Navíc se objeví další stopy, které je s případem spojí. Norma nakonec nevydrží a přizná, že sledovala, jak Mary chlapce zabijí. Mary sice tvrdí:

„Udusila ho Norma a pak mu na břicho vyřezala M,“ jenže policie už má jasno. Nakonec se Mary přizná i zabití Martina Browna.

Co se doma naučíš…

Mary není žádný andílek. Soudní psychiatři ji popisují jako „inteligentní, manipulativní a nebezpečnou.“ Není divu.

Narodí se psychicky labilní šestnáctileté prostitutce Betty Bellové, vyrůstá ve špinavém nezařízeném brlohu, o láskyplné výchově nemůže být řeč.

Matka se ji po narození pokusí několikrát zabít, otec Billy, za ozbrojenou loupež odsouzený flákač, ji občas ve vzteku škrtí.

Není divu, že ji škola hodnotí jako potížistku a notorickou lhářku, která má už v 10 letech na triku krádeže, vandalismus, agresivní útoky na děti. A teď i vraždy. Stráví 8 let v polepšovnách, které ji hodnotí jako problémovou.

V roce 1970 obviní ze znásilnění jednoho z dozorců, soud ho však obvinění zprostí.

Nová identita, nový život

V roce 1976 končí ve věznici Moore Court, odkud v roce 1977 uprchne.  Na svobodě si nepobude dlouho. O dva dny později je zpátky. Navzdory tomu všemu je v roce 1980 propuštěna.

Je jí 23, dostává novou identitu a doživotní ochranu, která je v roce 1984 vztažena i na její dceru. Postupně Mary dostává tři identity a minimálně pětkrát se na náklady státu stěhuje. V roce 2009 se Mary Bellová v 51 letech stává babičkou. „Ona má vše.

Ochranu státu, dceru, vnučku. My máme jen bolest a žal. My nikdy své vnouče neuvidíme. Vrazí mají víc práv a ochrany než oběti,“ říká dnes smutně June Richardsonová, matka Martina Browna.