Celých osm let již dusí korálové útesy mexického zálivu tlusté koberce mořských řas.

Rostliny, které uvězňovaly mořské živočichy, představovaly v takovém množství pro ekosystém nemalou hrozbu, navíc se odumřelé řasy v obrovských chomáčích vyplavovaly na pláže zálivu.

Proč dochází v posledních letech k tam silnému boomu růstu řas? To byla jedna z otázek výzkumu, který se na tento současný problém zaměřil.

Vědci zkoumali obří masiv mořských řas dlouhý téměř devět tisíc kilometrů, rozprostírající se od Mexického zálivu až k pobřežím západní Afriky. Podle zjištění studie jsou za jeho vznik částečně zodpovědní také lidé. 

Vědci zkoumali například časově rozdílné satelitní snímky, zachycující růst řasového masivu. Následně hledali změny v klimatu a vodě, které tento růst umožnily.

Lidský podíl

Zdá se, že vše začalo v roce 2009, kdy se z Amazonky do oceánu vlila voda velmi bohatá na živiny, které se následně rozprostřely po oceánu a dosáhly až k africkým břehům. Voda také dokázala mírně snížit teplotu oceánu, což řasám pomohlo ještě více.

Podobný efekt se v průběhu dalších let dostavil ještě několikrát. V roce 2018 se například pás řas rozrostl o asi dvacet milionů tun řas. Proč ale najednou Amazonka do oceánu odvádí takové množství živin?

Svůj podíl na tom má kácení deštného pralesa, ale také rozmach hnojení půdy v okolí řeky.

Hrozba pro zvířata i turismus

Řasy nyní pro tamní ekosystém představují nemalou hrozbu. Spotřebovávají totiž velké množství kyslíku, což ohrožuje život v jejich okolí.

Navíc řasy brání živočichům ve volném pohybu, a například mořské želvy se tak po nakladení vajíček mají problém vrátit na otevřené moře. Kromě toho jsou řasy nepříznivé také pro turismus.

A ačkoliv jsou mrtvé chuchvalce odrazující turisty z pláží tím nejmenším problémem z uvedených, je to možná právě ten problém, který spustí zájem o hledání řešení.