Obávaný francouzský dobyvatel uspořádá při příležitosti svého nástupu na trůn jeden z nejpřemrštěnějších oslavných ceremoniálů historie.

Mistr popravčí uvolňuje zarážku smrtícího nástroje a ostří gilotiny dopadá na krk dalšího odsouzence. Na sklonku 18. století Francie trpí pod krvelačnou revoluční vládou Robespierrových (1758–1794) jakobínů!

Není divu, že víra většiny Francouzů v republiku je silně otřesena. Zmatků ve sněmovně proto hravě využije korsický vojevůdce Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) a provede státní převrat.

Změní Ústavu

Francouzský dobyvatel si krůček po krůčku přisvojuje čím dál tím větší moc, až v roce 1804 donutí parlament ke změně Ústavy a nechá se prohlásit císařem. A aby toho nebylo málo, na dni svého uvedení do úřadu si dá opravdu záležet.

„Chci tu nejokázalejší slavnost, jakou kdy Evropa zažila,“ přikazuje svým poddaným a megalomanský sen přeměňuje v realitu.

Propaganda za miliony!

Bonapartova císařská korunovace je mistrovskou ukázkou moderní propagandy. Napoleon v ní dokonale spojí pompéznost z dob antického Říma s náboženskou posvátností, na kterou si potrpěli křesťanští monarchové ve středověku.

Francouzský panovník utratí za ceremonii do té doby nevídaných 8,5 milionu franků a nechá pro ni vyrobit úplně novou korunu, neboť ta stará byla zničena během Velké francouzské revoluce.

Dorazí i Simón Bolívar

Slavnostní akt se koná 2. prosince 1804 v pařížské katedrále Notre-Dame a odznaky vlády Bonapartovi symbolicky předá samotný papež Pius VII. (1742–1823).

Podle některých pramenů si však Napoleon od něj nenechal korunu nasadit a cenný artefakt si položil na hlavu vlastníma rukama! Chtěl tak demonstrovat svoji nezávislost na církvi. Leč někteří odborníci pravdivost této historky zpochybňují.

Obřadu se každopádně zúčastnily tisíce lidí, mezi nimi třeba i jihoamerický revolucionář a císařův nadšený obdivovatel Simón Bolívar (1783–1830).