Zřejmě každý člověk se někdy cítil unavený nebo vyčerpaný.

Existují ale lidé, které únava provází na každém kroku.

Stojí za tím psychika, virové onemocnění, nebo se ještě příčinu únavového syndromu nepodařilo odhalit?

Únava může být pouhou reakcí organismu na psychickou či fyzickou zátěž a na stres. U každého se ale projevuje jinak. Někdo je ospalý nebo podrážděný, jiný cítí slabost. Aby pak nabral nezbytné síly, stačí mu většinou vydatný spánek nebo relaxace.

U člověka s chronickým únavovým syndromem ale nic z toho nezabírá. Syndrom se objevuje náhle a zdánlivě bez zjevné příčiny. Nemocní si stěžují zejména na únavu, kvůli které v některých případech nemohou vykonávat ani běžné denní úkoly a činnosti.

Příčina neznámá

Chronickým únavovým syndromem trpí na světě velké množství lidí. Vyskytuje se u všech věkových kategorií, ras i pohlaví. Projevuje se různými symptomy, které spolu navzájem souvisejí. Jak ale vzniká, zůstává vědcům a doktorům stále záhadou.

Podle některých ji může spustit například akutní infekce, jako je obyčejné nachlazení či bolest v krku, kdy je člověk celkově vyčerpaný a potřebuje hodně spánku.

Americká nemoc

Nemoc odpovídající chronickému únavovému syndromu je známá už více než 200 let. Neurolog G. M. Beard popsal v roce 1869 chorobu s příznaky únavy, bolestmi hlavy, ustrašenosti, depresemi a celkovým vyčerpáním jako nervové vyčerpání.

Význačný americký psycholog William James (1842–1910) dal syndromu přezdívku „amerikanitida“, protože těmito příznaky trpěli zvláště Američané.

Na začátku 20. století se pak termín přestal užívat.

Jiná únava

Kvůli obtížnému určení nemoci se proto lékaři řídí jednotlivými symptomy, pokud trvají déle než půl roku a ani po vydatném odpočinku nemizí. Tato únava se projevuje jako pocit duševního i fyzického vyčerpání.

Dochází ke snížené výkonnosti a zvýšené potřebě spánku. Doprovodnými příznaky bývají bolesti hlavy, svalů, kloubů, zvětšení a citlivost uzlin, zvýšená teplota, vyskytují se ale i poruchy spánku, zapomnětlivost či světloplachost.

Mohou za syndrom viry?

Uvažuje se ale také o spojení s několika nemocemi, jako jsou třeba herpetické viry nebo chlamydiové infekce, tedy nemoci, které jde jen obtížně zničit a dlouhodobě přežívají v organismu. Je možné, že syndrom způsobují i jiné infekce, které zatím neznáme.

Do dnešní doby totiž nebyl izolován žádný mikrob, který by mohl být spouštěčem. Jiní odborníci zase usuzují, že ho mohou vyvolat alergie.

Nevyzpytatelná psychika

Další teorie, která se objevuje v souvislosti s touto nemocí, se zabývá spojením syndromu a deprese, což velmi úzce souvisí s lidskou psychikou. Stres a uspěchaná doba tomu jen napomáhají.

Nemocní se navíc velmi často potýkají s nedůvěrou ostatních, kteří ji považují za výmysl, stejně jako se to stává například u migrény. To pak velmi ovlivňuje společenský život člověka a jeho vztahy.

Záměna s jinou nemocí

Tato nemoc je opravdu nevyzpytatelná. Její intenzita a charakter obtíží se totiž mohou měnit každý den. Navíc se projevy mohou snadno splést s jinými nemocemi.

Příkladem může být snížená funkce štítné žlázy, mononukleóza, poruchy psychiky, nádorové choroby nebo nedostatek spánku.

Proto od roku 1994 platí lékařské stanovy, podle kterých se musí vyskytovat minimálně čtyři příznaky naráz, ať už je to bolest hlavy, svalů, citlivé lymfatické uzliny nebo nekvalitní spánek.

Léčba s otazníkem

Jelikož není příčina nemoci stále objasněna, nejsou k dispozici ani specifické diagnostické laboratorní testy, které by mohly léčbu uspíšit. Proto se vědci stále snaží zjistit, co vlastně nemoc způsobuje.

Zatím jediný způsob, jak syndrom léčit, je zaměřit se na zúžení příznaků a zeslabení jejich intenzity. Ale i přesto nelze jednoznačně předpovědět, jak dlouho bude nemoc trvat. U více než 50 % lidí totiž příznaky přetrvávají až 10 let.

Zdravá životospráva i odpočinek

Léčbu může ovlivnit i sám pacient, a to především změnou způsobu života. Odborníci doporučují nemocným regulovat energii a plánovat si veškeré svoje aktivity.

Ke zlepšení nálady a spánku může přispět také kvalitní výživa a fyzická námaha, například jóga nebo tai-či. Při léčení pacientů se osvědčila také terapie hudbou nebo malováním. Úplné vyléčit únavový syndrom se však lékařům ještě nepodařilo.

Příznaky:

Únava – hluboká mentální i fyzická vyčerpanost, svalová slabost

Bolest – bolestivost nebo ztuhlost na více místech těla, stěhující se bolesti kloubů, dlouhodobá a úporná, často neobvyklá bolest hlavy, zduřelé mízní uzliny, bolesti hrdla, bolesti u srdce

Kognitivní potíže – zapomnětlivost, zmatenost, obtížné soustředění, poruchy až ztráta řeči, poruchy paměti

Přecitlivělost – na světlo a zvuk, alergická reakce na různé složky léků, potravin, vůní

Porucha vnímání teploty – pocity přílišného horka nebo chladu, zvýšená teplota

Narušení spánku – neobčerstvující spánek, bezesný spánek

Psychické problémy – citová nevyrovnanost, citové vyhasnutí, popudlivost, podrážděnost, deprese

Poruchy autonomního nervstva a hormonální regulace – zmenšený objem krve, problém udržet rovnováhu, snížená činnost štítné žlázy, nízká hladina testosteronu, snížená sekrece kortizolu

Co dělat

Upravit denní režim – celkové zmírnění denních aktivit, vyhnout se nadměrné fyzické námaze a stresovým situacím

Udržovat fyzickou kondici – zvyknout si pravidelně cvičit

Cvičit psychické a kognitivní funkce – utužovat schopnost poznávání a učení, trénovat duševní činnost a paměť, učit se tzv. pozitivnímu myšlení

Upravit výživu – jíst kaloricky i skladebně vyváženou stravu, vyloučit glutamáty a povzbuzující látky (kofein, taurin)