Domů     Římané na našem území: Měli jsme se stát římskou provincií?
Římané na našem území: Měli jsme se stát římskou provincií?

Vídeň, Bratislava, Budapešť. To všechno jsou města, založená před 2000 lety Římany. Původně to byly vojenské tábory na samotné hranici Římské říše, kterou tvořila řeka Dunaj. Na sever od řeky pak ležela barbarská území, kde žily divoké germánské kmeny.

Vykopávky z posledních let, prováděné na jižní Moravě, ale ukazují, že všechno mohlo být jinak.

Nechybělo mnoho a přinejmenším Morava se mohla stát částí Římské říše. Nedaleko Pálavy mělo vzniknout velké římské město, centrum plánované římské provincie.

I když římská říše oficiálně končila za Dunajem, Římané ovládali v určitých obdobích celý jih dnešní Moravy, která byla podle archeologů pod přímým vlivem římské kultury.

100 000 římských vojáků

reklama

Moderní archeologické postupy včetně leteckého snímkování objevily dosud neznámé římské pochodové tábory, kterých bylo na jihu Moravy asi dvacet – nejsevernější z nich dokonce až u Jevíčka na Svitavsku, 40 kilometrů západně od Olomouce.

Nejvíce jich bylo v okolí kopce Hradisko nad někdejší obcí Mušov, mezi Brnem a Mikulovem. Jednalo se o největší soustředění římských vojenských sil mezi Rýnem a Dunajem. Z nálezů archeologové usuzují, že na našem území přezimovalo asi 20 000 římských vojáků. V létě, během vojenských tažení, jich zde mohlo být až 100 000.

Na našem území přezimovalo asi 20 000 římských vojáků.
Na našem území přezimovalo asi 20 000 římských vojáků.

Centrum nové provincie

Obrovská římská pevnost na vrchu Hradisko u Mušova se podobala spíše opevněnému městu.

Její součástí byly vytápěné lázně a velitelský dům s podlahovým topením, dílny a mohutné hradby.

Dříve si s nálezy na Hradisku odborníci nedokázali zcela poradit. Soudilo se, že zde byla jen malá obchodní římská stanice nebo že šlo o sídlo germánského krále nebo knížete.

Dnes je jisté, že zde byla velká římská vojenská základna s vlastním hospodářským zázemím. Takové základny budovali Římané na území, která chtěli obsadit.

Válka v divokém kraji barbarů

Úmysl připojit Moravu k Římské říši vznikl v době tzv. markomanských válek na konci 2. století. Tehdy se císař Marcus Aurelius (121–180) rozhodl, že posune ve střední Evropě hranice Říma na sever od řeky Dunaje, aby zabezpečil klid v říši.

Pokud jste viděli slavný film Gladiátor s Russellem Crowem, nejspíš si vzpomenete na úvodní bitvu Římanů s Germány. Ta se odehrává u Vindobony (tedy dnešní Vídně) a byla jednou z mnoha bitev markomanských válek.

Císař Marcus Aurelius chtěl posunout hranice římské říše.
Císař Marcus Aurelius chtěl posunout hranice římské říše.

Kdo plenil římská města?

V té době žil na Moravě a západním Slovensku germánský kmen Kvádů. Před počátkem letopočtu se na území Čech usídlil kmen Markomanů. Přišli z oblasti mezi Labem a Rýnem, aby v řídce obydlených Čechách našli klidné útočiště před Římany.

Hranice mezi germánskými kmeny a Římany zůstala na 150 let klidná. Situace se změnila kolem roku 170. Tehdy vzplálo velké protiřímské povstání, do kterého se zapojili i Markomani a Kvádové.

Barbaři ze severu překročili Dunaj a začali plenit města, usedlosti i vojenské posádky. Proto poslal Řím počátkem roku 172 na sever k Dunaji své legie, nejmocnější armádu tehdejšího světa, vedenou samotným císařem.

Co způsobilo povstání v Sýrii

Tak začaly markomanské války.

První nápor vedli Římané proti Markomanům, další těžké boje s Kvády a Sarmaty se protáhly až do léta 175. V dubnu téhož roku navíc vypuklo povstání v Sýrii, což donutilo císaře k rychlému přesunu vojsk, přerušení operací ve středním Podunají a k uzavření mírových dohod s barbarskými kmeny.

Druhá etapa markomanských válek pak propukla v roce 177, většina bojů se znovu odehrála na germánském území severně od Dunaje.

Kvůli závažnosti situace byla na bojišti od počátku roku 178 znovu nezbytná osobní přítomnost císaře Marca Aurelia a jeho syna Commoda (161–192).

V tomto roce římská armáda zahájila mohutnou plošnou ofenzivu na území Markomanů a Kvádů, tedy na jižní Moravě a západním Slovensku. Podle slov antického dějepisce Cassia Diona se zde v zimě 179/180 nacházelo okupační vojsko o síle 40 000 mužů.

Trvalo roky, než se urputně se bránící Markomani a Kvádové rozhodli požádat o mír. Boje nakonec skončily až v roce 180. V té době se na území dnešní České republiky římská vojska vyskytovala především na jižní Moravě.

Tehdy to začalo vypadat, že se u nás Římané usadí natrvalo. V oblasti Hradiska u Mušova dokonce začalo vznikat zmiňované velké správní středisko, naprosto výjimečné a určitě největší na sever od středního Dunaje.

Jak vypadalo Hradisko v době římské?

Výzkumy prokázaly, že na Hradisku u Mušova kromě vojáků 10. legie, která měla sídlo ve Vídni, žili i úředníci a jejich rodiny. Byly zde zděné domy s teplovzdušným vytápěním a další budovy.

Jednou z nich byla i velká dřevěná stavba, která pravděpodobně sloužila jako nemocnice. Vrcholek Hradiska byl obehnán tři metry hlubokým a pět metrů širokým příkopem a čtyři metry vysokým náspem, zpevněným dřevěnou palisádou a cihlami. Součástí opevnění byly i čtvercové věže.

Na Hradisku pobývali nejlepší velitelé tehdejšího Říma.
Na Hradisku pobývali nejlepší velitelé tehdejšího Říma.

Překvapivý nález!

O tom, že na Hradisku pobývali špičkoví vojenští velitelé tehdejšího Říma, svědčí i některé nálezy – například část stříbrného pancíře s vytepaným jménem Brutius. Není vyloučeno, že jde o jméno vojevůdce a tchána samého císaře.

Marcus Aurelius chtěl zřídit novou římskou provincii – Markomanii. Z římského města Vindobona řídil vojenské operace na jižním Slovensku a jižní Moravě.

Hradisko u Mušova bylo zřejmě centrální pevností a pravděpodobně se mělo stát hlavním správním centrem budoucí provincie.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz