Kopáči Německé orientální společnosti se v prosinci 1912 probírají sutinami jednoho amarnského domu, označovaného jako P47.2. Patřil zručnému sochaři Thutmosovi, který si po smrti kacířského faraona Achnatona, tak jako mnozí další, sbalil jen to nejnutnější a opustil město.

To, co nepotřeboval, zanechal v Amarně.

Znenadání se poblíž východní stěny domu cosi zaleskne. Dělníci zpozorní. Z hromady kamení na ně září jasně kolorovaný dlouhý štíhlý krk ženské busty.

Vysoká modrá královská koruna se seříznutým vrškem je charakteristickým znakem Achnatonovy manželky Nefertiti (asi 1370–asi 1330 př. n. l.).

O ní se novodobí archeologové dozvídají stále víc s tím, jak postupně odhalují ruiny kdysi výstavného města Amarny.

Zpočátku ji až nehorázně podceňují a největší vliv na Amenhotepa IV. alias Achnatona (vláda v letech asi 1351–1334 př. n. l.) připisují faraonově matce Teje (asi 1398–1338 př. n. l.).

Teprve s postupem času přiznávají Nefertiti větší podíl na moci. Přesto dodnes zůstává tato královna zahalena tajemstvími. Jediné, co lze o ní spolehlivě říct, je, že byla krásná…

Darovaná manželka

„Krásná žena přichází“ – tak ostatně zní překlad jména Nefertiti. Někteří historikové z něj navíc usuzují, že královna byla u egyptského dvora cizinkou. Její původ je jednou ze záhad, které Nefertiti obklopují.

Přišla snad do faraonova harému jako dar od některého ze spojeneckých vladařů? Do „podezření“ se dostává mitannský panovník Tušratta († asi 1340 př. n. l.).

Jakmile usedl na trůn, vstupuje s ním do jednání o ruku mitannské princezny faraon Amenhotep III. (vláda v letech asi 1388–1351 př. n. l.). Co na tom, že už je starý a trápí ho zdraví. Na další sňatek se nejspíš třese.

Než princezna Taduchepa stihne dojet do Egypta, je však faraon po smrti a ji s největší pravděpodobností zdědí do svého harému jeho následník Amenhotep IV. – Achnaton.

Mohla by být Nefertiti totožná s Taduchepou, jak se podle některých teorií traduje? Nejspíš ne. Nebyl by důvod, aby si změnila jméno.

Zůstane to v rodině

„Jméno jejího otce je Juja a jméno její matky je Cuja; ona je ženou mocného krále,“ rozesílá na upomínkových skarabech Amenhotep III. po celém Egyptě oznámení o své svatbě s Teje. Otevřeně svým poddaným přiznává manželčin nekrálovský původ.

Zřejmě odvrhl myšlenku na incestní poměr s některou ze svých příbuzných. Amenhotep IV. v tomto směru nejspíš následuje svého otce. Nefertiti s největší pravděpodobností pochází z některé egyptské vážené rodiny.

Královská krev jí však v žilách neproudí. V amarnském masivu se nachází hrobka vysokého úředníka a rádce králů Aje, který se později sám nakrátko stal faraonem (vláda v letech asi 1323–1319 př. n. l.).

Její zdi mimo jiné zdobí výjev, na němž Achnaton s Nefertiti odměňují věrného služebníka zlatem. To je ojedinělá pocta. Snad i proto se o Ajovi spekuluje jako o možném otci královny.

Aj byl navíc zřejmě bratrem Teje, tudíž se nabízí domněnka, že královna-matka hbitě obstarala synovi vlastní příbuznou.

Sestra usedá na trůn

„Opatrovnice Velké manželky Nefertiti“ – tímto přídomkem se na nástěnných nápisech pro změnu chlubí Ajova manželka, která se stejně jako jeho údajná sestra jmenuje Teje.

Podle všeho byla chůvou Nefertiti a snad i její nevlastní matkou… A ještě jedna osoba se na starobylých nápisech pyšní příbuzenstvím s královnou Nefertiti. Jde o jistou Mutnedžemet, která by měla být její sestrou.

Na výjevech doplňuje královskou rodinu a s ní se později oženil vojevůdce Haremheb, který přibližně v letech 1319–1292 př. n. l. vládl Egyptu jako poslední faraon 18. dynastie. Chtěl snad sňatkem s Nefertitinou sestrou ospravedlnit svůj nárok na trůn?