Mladý muž se ráno chystá do práce. Nebalí si ale jako obvykle aktovku, ale obří batoh. Do něj ukládá dvě rozložené automatické pušky, neprůstřelnou vestu a spoustu nábojů. Jeho oči jsou podlité krví. Několik nocí skoro nespal, jen pil.
„Dneska to odnesete!“ říká si právník. Dveře za ním zaklapnou. Masakr se blíží!
Třicetiletý právník moskevské pobočky velké farmaceutické firmy Dmitrij Vinogradov (*1983) se právě rozešel se svou přítelkyní. Už několik dní svůj žal léčí alkoholem, ale nezabírá to. Mladá žena je zároveň jeho kolegyní, což je ještě horší.
„Všichni se mi smějí, jak se mnou vyběhla,“ přemílá si v hlavě nešťastný muž. Ale jeho žal se postupně mění v nezvladatelný hněv. Za to musí někdo zaplatit. A čím víc jich bude, tím lépe.
Místo svačiny automatické pušky
Se zbraněmi třicetiletý právník zacházet umí. Než provede šokující čin, dobře se na to připraví. Pořídí si dvě moderní lovecké pušky a často chodí na střelnici. Věnuje se také bojovému výcviku. Rodině ani přátelům na tom nepřipadá nic podezřelého.
Jen matka se trochu podivuje, proč ji její syn nechce pustit do svého pokoje. Zbraně ovšem vlastní legálně, má zbrojní pas. Ale jak to, že ho vlastní, přestože se léčil na psychiatrii?
Odpověď na tuto otázku je jednoduchá – potřebný posudek si prostě koupil za pouhých 900 rublů (asi 560 korun). Osudného rána 7. listopadu 2012 si budoucí vrah sbalí do velkého batohu obě rozložené pušky, vojenskou uniformu, neprůstřelnou vestu a asi 200 nábojů. Potom vyrazí do práce.
Napíše manifest nenávisti
Než se odhodlá ke svému hrůznému činu, napíše na svůj profil ruské sociální sítě VKontakte jakýsi „manifest“ své nenávisti k lidem. „Nenávidím lidi a celý svůj život. Vidím jen jedinou cestu, jak z toho ven: zabít co nejvíce lidského hnoje.
Tohle je jediný způsob, jak udělat svět lepší,“ píše ve svém vzkazu. Toto prohlášení „olajkovalo“ asi 30 000 lidí. Ani jeho přátelé však tento projev nenávisti neberou vážně. Vinogradov také neskrývá svůj obdiv k nacistům a extremistickým ideologiím.
Chce se pomstít i kolegům z práce, kteří jeho dívce (a kolegyni zároveň) vztah s ním rozmlouvají. Mají se mu ještě kvůli tomuto nepodařenému románku posmívat. To je pro mladého muže poslední kapka.
Pozdraví a začne střílet
Vinogradov projde okolo recepce své moskevské firmy s velkým batohem na zádech. Ochrance to nepřipadá divné a nijak na to nereaguje. Potom zajde na toaletu, převlékne se do uniformy a navlékne si neprůstřelnou vestu. S ledovým klidem složí zbraně.
Je rozhodnutý. Všichni zaplatí! Vyjde ven a na chodbě potká prvního kolemjdoucího. Bez rozmyšlení ho zastřelí. Potom vejde do své kanceláře a prostě pozdraví: „Nazdar, kolegové.“ Hned nato začne do svých kolegů střílet! Všichni jsou zděšení.
Asi nejvíce v šoku je ochranka. Její členové na obrazovkách vidí, co se děje, ale neudělají nic. Na něco takového nejsou připraveni. Naštěstí pro ostatní šíleného střelce srazí na zem jeden ze zaměstnanců. Až potom vyděšení členové ochranky zasáhnou.
Po vraždění si chtěl vzít život
Při svém řádění Vinogradov zabil na místě pět lidí, šestý zemřel v nemocnici. Dívka, kvůli které svůj hrůzný čin údajně spáchal, v době střelby naštěstí na místě nebyla. Podle psychologů byl ale nepovedený vztah s ní pouze jakýmsi impulzem k takovému násilí.
Šílený střelec se druhý den omluvil pozůstalým se slovy, že prý „neměl jinou možnost“. Po střelbě si podle vyšetřovatelů chtěl sám vzít život. Vinogradov byl za svůj útok odsouzen na doživotí.
