Domů     Zlaté mámení aneb Co jste nevěděli o zlatě!
Zlaté mámení aneb Co jste nevěděli o zlatě!
10.1.2019

Zlato přitahovalo pozornost lidí odedávna. Starověké civilizace jej považovaly za ztělesnění boha na zemi a všechno patřilo jen panovníkovi. Vyráběly se z něj náboženské, okrasné i užitné předměty. Později se ze zlata razily mince. I dnes má svoji hodnotu a těší se široké oblibě. 

Se zlatem musel přijít do kontaktu už paleolitický člověk. Svědčí o tom nálezy kousků přírodního zlata ve španělských jeskyních, které obýval už 40 000 let př. n. l. Byl to první kov, který lidé začali těžit a využívat.

Mohla za to nejen jeho barva, ale také neobyčejné vlastnosti, zejména kujnost, odolnost a vzácnost. Zlato nekoroduje, nebledne a nepoškodí ho voda, vítr ani většina kyselin (s výjimkou lučavky královské a některých kyanidů).

Symbol moci v Egyptě

Ve starověkém Egyptě považovali zlato za maso a kosti bohů. Mysleli si o něm, že pochází ze Slunce. Veškeré zlato v říši náleželo panovníkovi, faraonovi, a bylo symbolem moci. Jako platidlo ale sloužil ječmen.

reklama

Řemeslníci ze zlata zhotovovali šperky a náboženské předměty. Pro své vlastnosti bylo ideálním kovem pro výrobu běžných užitných předmětů, které dávali do hrobek faraonů, aby je mohli využít během posmrtného života.

Egypťané byli první civilizací, která ovládala techniku pozlacování. Největší zlatý poklad byl objeven v hrobce faraona Tutanchamona (1333–1323 př. n. l.).

V Egyptě si mysleli, že zlato pochází ze Slunce.
V Egyptě si mysleli, že zlato pochází ze Slunce.

Zlatý dotek krále Midase

Řekové, ač měli dostatek stříbra, zlato obdivovali a bylo pro ně vzácné. Právě oni vytvořili mýtus o králi Midasovi, který dostal od bohů dar zlatého dotyku, který se pro něj stal prokletím poté, co ve zlato proměnil jídlo, pití i svoji dceru.

Aby se daru zbavil, musel se vykoupat v řece Paktol. Tato legenda se ale částečně zakládala na pravdě. Král Midas opravdu žil a vládl říši označované jako Frýgie (dnešní Turecko) kolem roku 740 př. n. l.

Byl velmi bohatý a zlato, respektive slitinu zlata a stříbra – elektron – nacházel právě v řece Paktol.

První mince na světě

V sousední říši, Lýdii, pak kolem roku 660 př. n. l. začali z elektronu razit první mince. Ty si mezi lidmi rychle získaly oblibu a šířily se. Daly se snadno přenášet a všichni věřili jejich hodnotě.

Později však vznikla pochybnost, kolik zlata mince skutečně obsahují. To Lýdijci vyřešili tak, že v hlavním městě Sardách vytvořili první rafinerii, kde zlato oddělovali od stříbra a razili už jen zlaté mince.

Ty sloužily i jako zdroj informací, především za Alexandra Makedonského (356–323 př. n. l.), který jejich prostřednictvím zpravoval o svých vítězstvích.

Nedůvěra v mince

Na financování chodu obří Římské říše nebylo zlata nikdy dost, a to ani z nově dobytých území. Nejbohatším Římanem byl vojevůdce Crassus (115–53 př. n. l.), kterého jeho odpůrci usmrtili tak, že mu do hrdla nalili roztavené zlato.

Římští císaři se snažili ušetřit tím, že do zlatých mincí přidávali jiné kovy. Lidé jim ovšem přestali důvěřovat, což zvyšovalo inflaci ve státě.

Řešení přinesl první křesťanský král Konstantin I. Veliký (272–337 n.l.), který centrum říše přesunul do Konstantinopole a učinil z ní hlavní město obchodu. Razil minci solidus, označovanou za dolar starověku.

Mince měla garantovanou váhu i ryzost a rozšířila se i do Číny, Británie či Skandinávie.

Lidé z počátku mincím nedůvěřovali.
Lidé z počátku mincím nedůvěřovali.

Zlato z Nového světa

Významným zdrojem zlata pro Evropu se stal Nový svět. Američtí indiáni tento drahý kov znali a měli ho dostatečné zásoby, i když Aztékové si více cenili jadeitu a nefritu a za platidlo užívali kakaové boby.

Inkové zlato považovali za posvátné, vyjadřující moc Slunce, a tedy boha Intiho. Jen panovník, Inka, směl vlastnit zlato a nosit šperky a předměty jím ozdobené. Kmen Muisků dal vzniknout legendě o „Eldorádu“.

V jezeře Guatavita prováděli korunovaci nového krále, při které pokryli jeho tělo zlatým prachem, odtud El Dorado = zlatý muž, a házeli zlaté předměty do jezera.

Zlato zapříčinilo zkázu indiánských civilizací a zároveň inflaci v Evropě, kam jej chtiví objevitelé Nového světa přesouvali.

Zlatá horečka

Naleziště zlata v Americe ale zdaleka nebyla vyčerpána. O necelá tři století později, v roce 1848, propukla zlatá horečka v Kalifornii. Roku 1896 na Klondiku, poté se přesunula na Aljašku.

Šlo o největší masovou migraci za nalezišti zlata v dějinách, hledat bohatství se vypravilo přes 300 000 lidí, spousta z nich však skončila s nepořízenou.

V té době už se uplatňoval měnový systém známý jako „klasický zlatý standard“, který trval od roku 1871 do roku 1914, kdy byla hodnota jednotlivých světových měn pevně navázána na zlato. Například americký dolar byl definován jako 1/20 unce zlata. To zabraňovalo tisku nekrytých peněz.

Na konci 19. století došlo v Severní Americe ke zlaté horečce.
Na konci 19. století došlo v Severní Americe ke zlaté horečce.

Postupné opuštění zlata jako platidla

Ovšem výdaje spojené s první světovou válkou vedly válčící země k opuštění zlata jako platidla, což mělo za následek inflaci a znehodnocení peněz, a to včetně dolaru.

Po válce se země ke zlatému standardu nevrátily, v meziválečném období fungoval standard zlatého slitku, kdy byly za zlato směnitelné měny jen v hodnotě slitku, například 1000 dolarů jako cena jednoho slitku.

V USA byl zlatý standard zrušen prezidentem Rooseveltem (1882–1945) až v roce 1933. Obyvatelé země museli odevzdat veškeré zlato, kterým disponovali, pod hrozbou pokuty, nebo i vězení.

Měny nejsou směnitelné za zlato

Po druhé světové válce byl ustanoven tzv. Brettonwoodský měnový systém, který fungoval mezi roky 1945 až 1971. V jeho průběhu byl na zlato napojen pouze americký dolar, ostatní měny pak na něj. Dolar představoval 1/35 unce zlata.

Díky dostatečným zásobám zlata v USA mohl systém fungovat až do roku 1971, kdy byl opuštěn a zlato tím pozbylo významu jakožto prostředku směny. Svoji hodnotu ale neztratilo, stále je oblíbenou komoditou k nákupu.

Vyrábějí se z něj šperky a používá se k pozlacování, dále také v mikroelektronice a počítačovém průmyslu, ve sklářství, zubním lékařství i jako investiční nástroj. Zlato je zkrátka věčné.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Zajímavosti
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Zajímavosti
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Zajímavosti
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
svět zločinu
A zase ta fronta… Po stopách únosů letounů v září roku 1970
Na trasách Tel Aviv / Curych – New York, Bombaj – Londýn vzlétají lety El Al 219, TWA 741, Swissair 100, Pan Am 93 a BOAC 775.  Píše se 6. a 9. září roku 1970. Horor na jordánském Dawson’s Field začíná… Patrik Argüello (1943–1970) je nikaragujsko-americký marxisticko-leninský bojovník a člen Sandinistické fronty národního osvobození. Když […]
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz