Nedostatečná dopravní infrastruktura, ale i špatné návyky řidičů. To jsou dva hlavní faktory způsobující dopravní zácpy. Kdo pravidelně dojíždí za prací do Prahy, stráví v zácpách bezmála 80 hodin ročně.

Nizozemská společnosti TomTom ve své studii srovnala dopravní zácpy ve více než 150 světových metropolích. Praha skončila na 68. místě, v Evropě pak 24. Řidiči dojíždějící do našeho hlavního města stráví na své cestě kvůli zácpám za volantem o 27 % času navíc.

To odpovídá 77 hodinám ročně, tedy více než třem dnům! Nejhorší situace na silnicích nastává v pondělí ráno a v pátek odpoledne.

První dálnice se stavěly naddimenzované. Nad počínáním dopravních inženýrů v minulosti jistě mnozí kroutili hlavou. Například ve 30. letech v Německu byly postaveny tisíce kilometrů dálnic o dvou pruzích každým směrem.

Řidič si na nich však mnohdy musel připadat jako osamělý jezdec. Jejich dopravní propustnost zcela neodpovídala tehdejšímu počtu automobilů. Inženýři ovšem počítali s boomem silniční dopravy, který skutečně o desítky let později nastal.

Dnešní dopravní infrastruktura se však nestíhá přizpůsobovat rostoucímu vozovému parku. V ČR je v současné době 776 km dálnic a další úseky ve výstavbě. Kromě rozšiřování sítě dálnic dochází ke zlepšování propustnosti těch stávajících.

Za tímto účelem se postupně instaluje inteligentní dopravní značení, pod které spadají například chytré dopravní značky či telematické informační tabule usměrňující provoz.

Tyto systémy umožňují sledovat dopravní situaci na daném úseku. Především hustotu a intenzitu provozu, průměrnou rychlost, skladbu vozidel, meteorologické informace atd.

Sebraná data jsou zpracována v Národním dopravním informačním centru a výstupy se pomocí proměnného dopravního značení promítnout zpět do provozu. Dojde například k omezení rychlosti, zákazu předjíždění nákladních automobilů apod. Cílem je zajistit plynulost dopravy, a zvýšit tak bezpečnost na silnicích.

Investice do tohoto zařízení se pohybuje v řádech miliard korun, pokud přinese snížení nehodovosti, pak se vyplatí. Za nápravu následků dopravních nehod totiž stát podle vyjádření ministerstva dopravy vydá až 55 miliard ročně.

Existuje i levnější varianta. Je dokonce zdarma. Majitelé chytrých telefonů si mohou stáhnout a nainstalovat aplikaci Waze – ve světě nejoblíbenější komunitní GPS navigaci, která si popularitu postupně získává i u českých řidičů.

Její uživatelé navzájem sdílejí informace o dopravních situacích, do kterých se dostanou. Hlásí dopravní nehody, kolony, nebezpečí, ale i policejní hlídky.

Nejde o klasickou navigaci, aplikace totiž při hledání nejvhodnější trasy zohledňuje aktuální dopravní situaci, pracuje se vstupy od ostatních řidičů. Vyhodnocuje kolony, jejich délku, čas zdržení, a pokud je to možné a výhodnější, najde objízdné trasy.

Dopravní zácpy vznikají i v místech, kde k tomu nejsou viditelné předpoklady. Vinu nenesou jen konstruktéři pozemních komunikací, ale sami řidiči.

Nehoda v opačném směru často zablokuje i pruhy oddělené svodidly. Jak je to možné? Stačí pár zvědavých řidičů, kteří přibrzdí. A následuje řetězová reakce! Auta jedoucí za nimi musí, aby se vyhnuly kolizi, zákonitě zpomalit také.

Obvykle nejprve zpomalí více a až po chvíli dorovnávají rychlost s auty před nimi. Šíří se to jako vlna, a každé další auto jede pomaleji a pomaleji, až o několik kilometrů dál zůstanou vozy stát úplně.

Mnohdy není ani třeba nehody v opačném směru. Stačí souběžná jízda dvou pomalých aut, například když se předjíždějí kamiony.

S dopravními zácpami jde ruku v ruce znečišťování ovzduší výfukovými plyny. Za město s nejhorším ovzduším je považován Peking, avšak New York nebo Paříž na tom nejsou o moc lépe.

Představitelé měst se snaží tuto situaci řešit omezováním počtu automobilů v centru.

Vjezd do centra je buďto zpoplatněn, případně některým vozidlům není umožněn vůbec. V Paříži uvažují o umožnění vjezdu jen pro nízkoemisní vozy.

Jako první zavedl zpoplatnění vjezdu do centra Londýn. Od roku 2003 je vybírán poplatek 10 liber za den, placení se vyhnou pouze elektromobily.

Před zavedením poplatku mířilo do centra Londýna více než 200 000 motoristů denně, poté se jejich množství snížilo asi o 25 %.

V USA a v Kanadě, hlavně v okolí velkých měst, se lze setkat s tzv. „Carpool Lane“ – s jízdními pruhy pro automobily s vícečlennou posádkou. Jedinou podmínkou pro jejich užití je alespoň jeden spolujezdec ve voze.

Zácpám ve vedlejších pruzích to sice nezabrání, ale obsazená auta se jim mohou vyhnout. Carpool Line mohou používat i vozidla s jedním řidičem, ovšem pouze pokud zaplatí speciální mýtné.

Sofistikované mýtné systémy dávají řidičům možnost volby. Buďto si zaplatí a dostanou se do cíle rychleji, nebo ušetří, ale na úkor toho si postojí v zácpě. V Izraeli šla firma Siemens ještě dál. Řidiči předem nevědí, kolik budou muset na mýtném zaplatit.

Jeho hodnota se vypočítává podle algoritmu stanoveného firmou Siemens, zohledňuje se především hustota provozu. A pokud je o dálnici velký zájem, cena roste…