Řek Aristion: Jak se z mírumilovného filozofa stal tyran?

2000 vojáků v čele s velitelem Aristionem převáží do Atén posvátný poklad z ostrova Délos. Strážci pokladu se po dokončení svého úkolu v řecké metropoli mění v tyrany. S posvěcením svého velitele mohou bez milosti vraždit své nepřátele, kteří straní Římu.

Na území Malé Kappadokie (v dnešním Turecku) se po válkách následníků Alexandra Velikého (356–323 př. n. l.) zrodí Pontské království. Své největší slávy dosáhne za vlády ctižádostivého krále Mithridata VI. (132–63 př. n.

l.), který v prostředí intrik vyroste ve všestrannou osobnost. Dokonale ovládá 22 jazyků i přírodní vědy. Odvrácenou stránkou jeho povahy se ale stává krutost. Sám se bojí o život, a proto nemá slitování ani s vlastními příbuznými.

Nejprve nechává zabít svého bratra, pak přichází na řadu i jeho vlastní sestra a manželka v jedné osobě Láodika III. „Pokusila ses mne se svým milencem otrávit,“ obviní ji a pošle na smrt.

Král Mithridates sice umí spoustu jazyků a je nesmírně chytrý, na druhou stranu ale mezi jeho povahové rysy patří i krutost.

Povraždí 80 tisíc Římanů

Stává se vojevůdcem. Svůj sen vytvořit velkou říši mění ve skutečnost. V 1. polovině 80. let př. n. l. ovládne velkou část Malé Asie. Kolem Černého moře vzniká mocnost, která konkuruje Římu. Na jeho stranu se přidávají řecká města v Malé Asii.

Nechává tu povraždit asi 80 tisíc Římanů a díky tomu ho obyvatelé Malé Asie vítají jako osvoboditele od římské nadvlády. Sami Římany nenávidí. „Ničí nás vysokými daněmi,“ stěžují si.

Pontský král hledá spojence k boji proti Římanům a jednoho z nich najde i v mysliteli Aristionovi (†86 př. n. l.) aténském vyslanci v Pontu. V roce 88 př. n. l. spojí svoje síly.

Pontské království má za Mithridatovy vlády obrovskou rozlohu.

V rozporu s vlastním učením

Dohromady je svede společný nepřítel a snad i podobnost povah. Myslitel v sobě totiž skrývá temné stránky. Dobudou společně ostrov Délos ve Středozemním moři, pokladnici Attického spolku.

„Doručíte Atéňanům poklad z Délu,“ pověří Mithridates Aristiona a jeho vojsko úkolem. Chce si získat obyvatele města. Chování Aristiona po příchodu do Atén ale nemá nic společného s epikurejskou filozofií, kterou vyznává. Epikureismus totiž považuje za nejvyšší hodnotu dobro.

Epikuros je toho názoru, že filozofové by se do politiky plést rozhodně neměli.

Filozof by se podle zakladatele myslitelské školy Epikúra (4.-3. století př. n. l.) neměl plést do politiky:

„Bylo mým velikým štěstím, že jsem se nikdy nevmísil do vřavy života státního a že jsem se nikdy nesnažil zalíbit se davu, protože dav neschvaluje to, co vím, a já nevím, co schvaluje dav.“ Řecký historik Appian (95–165) pak na základě Aristionovy proměny spekuluje, jestli filosofy přitahuje filozofie jako taková, „nebo nedostatek jiného zaměstnání.“

Historik Plutarchos líčí Aristiona jako krutovládce.

Mrtvý hrůzovldáce

Aristion délský poklad využije jako nástroj, aby si pod záštitou krále Mithridata podmanil Atény. Navzdory svému mírumilovnému filozofickému přesvědčení nechává povraždit část obyvatel, kteří straní Římanům.

Další část jich pošle Mithridatovi, aby si s nimi vyřídil účty sám. Římský historik Plutarco (46/50–120) proto o Aristionovi mluví jako o hrůzovládci. Římané si ale nenechají Mithridatovo dobývání líbit.

Jejich státní pokladna pocítí ztrátu příjmů z východních provincií. Je třeba zjednat nápravu a tohoto úkolu se zhostí římský vojevůdce Lucius Cornelius Sulla (138–78 př. n. l.). Dorazí do Řecka a oblehne Atény. Po jejich dobytí v roce 86 př. n.

l. Aristiona popraví. Sám se ale proslaví jako úplně stejný kruťas…