Během posledních několika let bylo publikováno velké množství výzkumů, které odhalují, jak je náš vnitřní mikrobiom základem lidského zdraví.

Může mít vliv na vše od reakce na strach a negativní podněty, přes váhu i duševní zdraví, a také na to, jak odolní budeme kupříkladu proti lupence nebo cukrovce typu 1.

Nová studie publikovaná v časopise „Journal of Immunology“ objevila vazbu mezi mikrobiomem a autismem. Nicméně, to není naše vlastní vnitřní prostředí, které ovlivňuje, zda budeme trpět autismem, nebo ne.

Podle vědců je to ve skutečnosti prostřední naší matky. „Mikrobiom může různými způsoby ovlivnit tvarování mozku,“ uvedl John Lukens, vedoucí výzkumný pracovník a doktor z University of Virginia School of Medicine.

„Mikrobiom je opravdu důležitý pro kalibraci toho, jak bude imunitní systém potomstva reagovat na infekci, zranění či stres.“ Pokud jde o autismus, může tato vazba přicházet ke konkrétní molekule nazvané interleukin-17a (nebo IL-17a), která je produkována imunitním systémem.

Molekula již byla spojena s onemocněními, jako jsou revmatoidní artritida, roztroušená skleróza a psoriáza, a bylo prokázáno, že se významně podílí kupříkladu na odolnosti vůči houbovým infekcím.

Může ale také velmi podstatně ovlivnit vývoj mozku v děloze. Vědci testovali svou doměnku na laboratorních myších. U jedné z nich byly molekuly IL-17a v těle přítomné a byla tak více náchylná k infekcím. Druhá myška byla nedotčená.

Dokud byly u myši se zvýšeným výskytem IL-17a molekuly uměle blokovány, obě myši měly naprosto zdravé, normálně se vyvíjející vrhy mláďat.

Jakmile ale vědci přestali IL-17a blokovat, vrh první myši začal vykazovat autistické sklony. Vědci následně použili fekální vzorek „autistickcýh“ myší a vpravili ho do těla myší zdravých.

I ty začaly po čase vykazovat nestandartní chování právě kvůli změněnému mikrobiomu v jejich těle. „Dalším krokem,“ vysvětlil Lukens, „je zjistit, zda existují nějaké podobné vztahy mezi molekulami u člověka.

Co v mateřském mikrobiomu může mít vliv na vznik autismu. Existuje také několik dalších molekul, které je třeba prozkoumat. IL-17a může být jen jeden kousek v mnohem větší skládačce.“