„Vzhůru k Orléansu!“ vykřikne mladičká Johanka z Arku v dubnu 1429 s korouhví v ruce a pobídne svého koně. Její muži se nenechají dvakrát pobízet. Nemohou přece nechat francouzské město Orléans napospas těm anglickým vetřelcům!

Anglické vojsko postupuje v září a říjnu 1428 podél řeky Loiry a dobývá jedno francouzské sídlo za druhým. 12. října sevře v obležení Orléans, město v centrální části Francie. Bezradní obyvatelé se stáhnou za hradby.

Angličané je hodlají odříznout od zbytku světa a nechat vyhladovět. Věří, že vítězství mají na dosah. Brzy ale přijde jejich zkáza…

Do boje se vrhnou jako lvi

„Nemám už co ztratit,“ pokrčí rameny francouzský dauphin Karel (1403–1461, pozdější král Karel VII.) a svěří Johance z Arku (asi 1412–1431) malý vojenský oddíl.

Tomu se v dubnu 1429 podaří proklouznout do Orléansu, kde se dočká nadšeného jásotu obyvatel. Nakrátko ostříhaná drobná dívka v mužských šatech svým nadšením a zápalem do boje nakazí francouzské vojáky a ti se vrhnout proti nepříteli jako lvi.

Postupně dobudou zpět ztracená venkovní opevnění města, a to včetně důležité mostní věže Tourelles.

Musejí ustoupit

Angličané vidí, že je zle. 8. května 1429 proto jejich velitel John Talbot (1384/1387–1453) zavelí k ústupu. Johanka, které už nikdo neřekne jinak než Panna orleánská, tak dostojí svému slibu:

„Ve jménu Božím, této noci se do města vrátíte po mostě!“ Orléans je konečně osvobozen a vývoj stoleté války se zlomí ve prospěch Francouzů.