Bydlení u rušné komunikace, u letiště či třeba u hlučné továrny se směnným provozem není žádný med. Byť existují hygienické limity, které mají za úkol omezovat hladinu hluku, leckdy jen zvuk projíždějícího auta dokáže člověka vytočit. Přílišný hřmot se navíc podepisuje na celkovém zdravotním stavu.

Fakt, že randál zdraví nijak neprospívá, není v medicíně ničím neznámým. Není však od věci na něj čas od času upozornit, zvláště, když se současný člověk s hlukem setkává na každém kroku.

Auta na ulicích, hlasitá hudba v obchodech či restauracích, sirény, klaksony, to vše negativně vnímají naše vnitřní orgány. Zvláště citlivý na zvýšenou míru decibelů je kardiovaskulární systém.

Nejnovější výzkum v této oblasti podnikli badatelé z univerzity v německém Münsteru. Její závěry shrnul lékař Thomas Munzel: „Před deseti lety lidé říkali, že hluk jim leze na nervy.

Ale já jsem nyní přesvědčen o existenci důkazů, že hluk může přispět ke vzniku nemocí, a to nejčastěji kardiovaskulárních chorob.“ Jak je to možné? Člověk není stvořen na život v prostředí s hlasitým zvukem.

Několik desetiletí industriální éry nemohlo náš druh na takové klima dostatečně připravit. Hlasité zvuky tak vyvolávají stres, který poté útočí na srdce a na cévy.

Není to tedy tak, že by hluk přímo způsoboval nemoci, ale vytváří prostředí, ve kterém se chorobám poté dobře daří.

Podle Munzela je problémem zvláště dlouhodobé vystavení hluku:

„Pokud pobyt v hlučném prostředí trvá roky, pak člověku hrozí ischemická choroba srdeční, infarkt, selhání srdce a arytmie.“ Studie také naznačila, že přílišný civilizační lomoz má vliv na vznik depresí, úzkostných poruch a má negativní vliv na rozvoj kognitivních funkcí u dětí.

Výzkumníci si jsou vědomi, že nejen velký lomoz se může podepisovat na zdraví. Městské obyvatelstvo je vystaveno vyšším koncentracím škodlivin, což srdci také nedělá úplně dobře. Přesto vliv desítek decibelů nelze podceňovat.

I Světová zdravotnická organizace WHO upozorňuje, že problematika nadměrného hluku bývá na okraji zájmu. Podle jejího doporučení by hluk v ložnici neměl přesahovat 30 decibelů.

A jaká je hranice nadměrného hluku? „I když neexistuje žádný oficiálně stanovený práh, víme, že cokoli nad 60 decibelů může zvýšit riziko srdečních chorob,“ dodal Münzel.

„Potřebujeme další výzkum, abychom stanovili, jaká délka vystavení hlasitému hluku je škodlivá, ale víme, že riziko přichází s dlouholetým vystavením, nikoli po řádu dnů.“