Občas každého z nás vytočí nějaká maličkost. Ale zatímco vy si řeknete „Já snad budu vraždit!“ jen v nadsázce, jeden policista z Jižní Koreje to skutečně udělal.
Woo Bum-kon (1955–1982), mladý policista jihokorejského původu, na své okolí nikdy nepůsobí jako vzteklý člověk. Ve skutečnosti však musí mít permanentně nervy na pochodu. Jinak si nelze vysvětlit, že ho obyčejná moucha dožene k hromadnému vraždění.
Moucha na příjemném šlofíčku
Při poklidném odpoledni 26. dubna 1982 Woo vyspává doma na gauči. Odpočívá před noční směnou. Místo poklidného spánku však přichází peklo na zemi. Do místnosti vletí moucha a začne otravně bzučet. Woo se snaží zůstat v klidu, ale o pár minut později vybuchne.
Moucha se totiž usadí přímo na jeho hrudi. Jeho přítelkyně vycítí příležitost, popadne plácačku a mouchu jednou ranou zabije. Woo se s trhnutím probudí. Nepříjemný budíček je poslední kapka a z normálního člověka se stává agresivní šílenec. Nejprve zmlátí svou přítelkyni a pak odejde do práce.
Krvavé řádění
Woo se hlásí do služby, ale místo toho, aby se dal do práce, vplíží se do zbrojnice a ukradne tam několik střelných zbraní a granátů. Poté se vrací zpět domů, kde znovu zbije přítelkyni a rozmlátí veškerý nábytek.
Pak zamíří do víru nočního města a dá se do vraždění. Prvního člověka zastřelí hned před policejní stanicí. Ve vedlejším domě, kde sídlí pošta, postřílí zaměstnance a odpojí telefon, aby nikdo nemohl zavolat pomoc.
Pokračuje přes tržnici, kde střílí do davu a hází granáty. Poté pokračuje od domu k domu a zmasakruje během hodiny desítky lidí. V patách je mu 37 policistů, kteří jej nakonec dostihnou na předměstí, kde se ukrývá na farmě. Má však tři rukojmí.
Policie se s ním pokusí vyjednávat, ale než aby se Woo Bun-kon nechal dopadnout, raději odpálí granát. Zabije tak nejen tři rukojmí, ale také sám sebe.
Záhada vrahovy mysli
Případ šokuje celou Jižní Koreu. Veřejnost naléhá na vyšetřovatele, aby zveřejnili motiv děsivého činu. Woo totiž zlikviduje 56 lidí a desítky dalších vážně zraní.
Trochu světla vnese do případu až jeho přítelkyně, která prozradí, že Woo trpěl komplexem méněcennosti. Nedokázal se prý smířit s tím, že byl jako policista dříve přeložen z velkoměsta na malé město a že pobírá menší plat.
Kromě toho má pár problémy se sousedy, kteří jim neustále předhazují to, že spolu žijí, byť nejsou sezdaní. K tomu, aby člověku přeskočilo, prostě někdy stačí jen málo.