Domů     Bestie pravěkých moří: Ostrozubý ichtyosaurus!
Bestie pravěkých moří: Ostrozubý ichtyosaurus!
16.2.2018

V dobách, kdy existoval na planetě jen jediný obrovský oceán, kraloval jeho vodám obávaný predátor: ostrozubý ichtyosaurus. Neměl přirozeného nepřítele a svými zuby rozerval na kusy každého tvora, který mu zkřížil cestu. Dal by se přirovnat k tyranosaurovi pod mořskou hladinou. 

Přestože ichtyosauři žili v oceánu, nešlo o ryby, nýbrž o plazy. První ichtyosaurus se objevil nedlouho poté, co planetu postihla rozsáhlá katastrofa známá jako „vymírání druhů na rozhraní permu a triasu“ – zhruba před 250 000 000 lety.

Šlo o nejmasovější vymírání druhů, jaké se kdy na Zemi odehrálo, příčinou byla pravděpodobně vulkanická činnost. Většina suchozemských i mořských druhů tehdy sice vyhynula, ale zároveň začal nový evoluční cyklus. A jedním z jeho výsledků byl pozoruhodný ichtyosaurus.

Z břehu do vody. Proč?

Ichtyosauři se tehdy vyvinuli z plazů, kteří přežili, ale nezůstali na souši – zamířili do oceánů. Odborníci hlavní důvod tohoto jejich chování zatím stále ještě neznají, ale nejpravděpodobnější podle nich je, že šli za potravou.

reklama

Postupně, během přibližně 5 000 000 let, se z prvního plaza, který vstoupil do vody, vyvinulo asi tucet druhů ichtyosaurů a za dalších 30 000 000 let získalo jejich tělo dokonalý tvar ryby.

Překvapivý nález obřího masožravce

Ichtyosauři dorůstali různých velikostí, zhruba od 1,5 metru až do více než desetimetrové délky.

První kompletní kostru ichtyosaura odkryla britská amatérská sběratelka fosilií Mary Anningová v roce 1811. V červenci 2008 byla ovšem v nevadské poušti, která byla v dávných dobách dnem oceánu, objevena opravdová senzace:

ostatky obrovského ichtyosaura, jehož zuby se významně lišily od zubů ryboještěrů nalezených do této doby. Byly to totiž ostré zuby výhradního masožravce.

V tokijském Národním muzeu přírody a věd je k vidění několik modelů koster dávných ryboještěrů.
V tokijském Národním muzeu přírody a věd je k vidění několik modelů koster dávných ryboještěrů.

Tesáky jako nože

Zuby tvora, kterého posléze paleontologové pracovně pojmenovali ostrozubý ichtyosaurus, měly neobvyklý tvar diamantu. Jejich ostré hrany v dávných časech fungovaly jako nůž – mohly se prořezat svalovými vlákny a možná i menšími kostmi.

Obří dravý ryboještěr dokázal ukousnout velké sousto a nemusel polykat celou kořist tak jako jiní ichtyosauři, vybavení klasickými napichovacími typy zubů. Ostrozubý ichtyosaurus byl před miliony let zcela bez pochyby nejmocnějším predátorem ve svém ekosystému. Tehdy sice už existovali i žraloci, ale ti byli docela malí.

Přeprava gigantického nálezu

Nalezený ostrozubý ichtyosaurus měřil víc než 10 metrů – jen lebka měla 1,5 metru – a jeho hmotnost odborníci odhadli přibližně na 2 tuny. Takto obrovského a téměř kompletního ichtyosaura se zatím nikomu nalézt nepodařilo.

Aby mohl být bezpečně přepraven z úbočí nevadského pohoří Augusta, musela pro fosilie přiletět helikoptéra. Podrobné zkoumání pak probíhalo v chicagském muzeu Field.

Fosílie kostry ichtyosaura se nachází ve sbírce rakouského Muzea historie přírody ve Vídni.
Fosílie kostry ichtyosaura se nachází ve sbírce rakouského Muzea historie přírody ve Vídni.

Proč vyhynul?

Ichtyosaurus vyhynul zhruba před 100 000 000 let a ani vědci přesně nevědí proč. „Možná jen dosáhli konce svého vývoje,“ usuzuje paleontoložka Nadia Fröbisch z chicagské univerzity.

K vymírání druhů přispívalo mnoho faktorů – klimatické změny nebo třeba nedostatek zdrojů potravy.  Koloběh přírody ale šel dál a záhy po vyhynutí ichtyosaura ovládl pravěký oceán mosasaurus – další obří mořský plaz, který přešel ze souše do vody. Král je mrtev, ať žije král.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
věda a technika
Proč máme husí kůži při hudbě, filmu nebo silném příběhu? Může za to evoluce
Orchestr spustí závěrečnou melodii, hrdina se po letech setká s rodinou a vám naskočí husí kůže. Přitom v místnosti není zima, nikdo vás nepronásleduje a na zádech vám nesedí ani imaginární pavouk. Tělo přesto reaguje, jako by se dělo něco mimořádného. Za tímto zvláštním zážitkem stojí evoluční dědictví, nervový systém i mozek, který dokáže proměnit […]
Kreveta, která rozsvítí oceán. Když úder klepeta rozpálí vodu téměř jako povrch Slunce
Pod hladinou se odehrává fyzikální divadlo, za které by se nemusel stydět ani sci-fi film. Někteří drobní korýši dokážou při prudkém úderu vytvořit bublinu, která při svém zhroucení vydá záblesk světla a na okamžik dosáhne extrémních teplot. Žádná kouzla ani podmořské žárovky. Jen voda, rychlost a fyzika, která se utrhla ze řetězu. Korýš, který připomíná […]
Proč nás uklidňuje zvuk deště, praskajícího ohně nebo šumění moře? Mozek to miluje
Kapky bubnují na parapet, v krbu tiše praská dřevo a mořské vlny se pravidelně přelévají přes pláž. Najednou jako by se zpomalil svět. Myšlenky ztrácejí naléhavost a napětí pomalu povoluje. Proč právě tyto zvuky působí na tolik lidí jako přírodní uklidňující prostředek? Odpověď hledá neurověda v tom, jak mozek vyhodnocuje zvuk, předvídá nebezpečí a reaguje […]
Saturn by mohl plavat ve vaně. Jen by se nevešel ani do pořádného bazénu
Představte si, že napustíte vanu, přinesete si hračky a místo gumové kachničky do vody posadíte celou planetu. Saturn by se podle fyzikálních zákonů mohl udržet na hladině! Má to ovšem jeden drobný háček. Největší problém by nebylo sehnat špunt do odpadu, ale najít dostatečně velkou vanu. Saturn patří mezi největší planety Sluneční soustavy, přesto má […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz