Příběh filozofie starého Řecka by vydal na tisíce publikací. Antické myšlení v mnohém ovlivňuje lidstvo až do dnešních dnů. Právě vznik řecké filozofie patří mezi největší a nejzásadnější zlomy v dějinách lidstva.
Vznik řecké filosofie souvisí s kulturní výměnou s jinými civilizacemi. Každá kultura má svoje tradice, obyčeje, báje a mýty, od kterých se odvozuje vlastní vidění světa.
Je logické, že když se Řekové setkali třeba s obyvateli východního středomoří, naráželi na nepochopení tradičního výkladu světa, který vycházel především z Homérových eposů.
Proto si někteří lidé uvědomili, že je třeba opustit tradiční mýty a na svět se zahledět s rozumem a schopností vyargumentovat své myšlenky. Filozofie je ve starém Řecku úzce propojena s matematikou, která je vlastně její součástí.
I proto postavy jako Thalés z Milétu nebo Pýthagorás vešly do dějin přírodních věd.
Oba zmínění filosofové jsou představitelé předsokrátovské filosofie. Ale zdaleka nejslavnější období starořeckého myslitelství je právem spojeno se Sókratem (469 – 399 př. n. l.) a jeho žákem Platónem (427 – 347 př. n.
l.) v období mezi 5. a 4. století př. n. l.
Zatímco před Sókratem se filosofové vznášeli v nadoblačných výšinách, středobodem Sókratova zájmu byl především člověk. V rodných Aténách byl mnohými považován za podivína, ale jak to tak bývá, ti největší lidé nebývají vždy pochopeni.
Sókratés přitom položil základy kritického myšlení. Jednou z jeho základních premis bylo to, že lidé chybují proto, že dávají důraz na své domněnky, místo na skutečné poznání. Během politických nepokojů v Aténách byl obviněn z kažení aténské mládeže.
Ortel byl neúprosný: trest smrti vypitím číše jedu.
Žádné Sókratovy spisy se nedochovaly, zásadní zásluhu na tom, že jej známe, má jeho žák Platón. Ten měl na formování evropského myšlení nejzásadnější vliv. Není snad filosofa, jenž by z jeho odkazu nečerpal.
Platón se podobně jako jeho učitel zaměřil na rozdíly mezi poznáním a míněním. Zajímaly ho i věci politické, přemýšlel o ideálním a spravedlivém uspořádání obce a státu, kde by konečným cílem mělo být dobro a spokojenost jeho obyvatel. Platón také založil i akademii, která se stala pravzorem evropských universit.