Během válek měli špioni zásadní roli při sbírání informací a vlivu na nejvyšších politických místech. Nasazovali kvůli tomu své životy, posílali klamné zprávy z bojišť. Kteří špioni nejvíce ovlivnili průběh válek?
Mata Hari (1876 – 1917)
Pro koho pracovala: Francie a Německo
Kdy: 1. světová válka
Nejslavnější špionka všech dob
Mata Hari, vlastním jménem Margaretha Geertruida Zelleová se narodila v Holandsku a řadí se mezi nejznámější špiony všech dob. Vystupovala s fiktivním životním příběhem o svém původu s cílem dostat se mezi smetánku.
Nejvíce proslula jako exotická tanečnice, kurtizána a milenka mnoha vysoce postavených prominentů.
Milion franků za svedení prince
Její holandská národnost jí poskytovala velkou výhodu v navazování mileneckých poměrů, umožňovala spát s nepřáteli a informovat druhou stranu.
Když pak vypukla první světová válka, seznámila se s agentem Karlem Kramerem, který ji naverboval za 20 000 franků do služeb německé rozvědky.
V Paříži později přijala od kapitána tajné služby George Ladouxe obdobnou nabídku a stala se agentkou na obou stranách. Francouzi jí dokonce slíbili milion franků, když svede německého korunního prince Viléma.
Naivita ji stála život
Ve skutečnosti ale jako špionka příliš úspěšná nebyla. Nezískala ani nevyzradila žádné přelomové informace a zřejmě se stála obětním beránkem Francouzů, jelikož se jim nedařilo na frontě.
V roce 1917 zachytila francouzská zpravodajská služba rádiový signál do Berlína a Mata Hari byla zatčena a uvězněna. Ve svých výpovědích, kde pod tlakem nerozlišovala pravdu od fikce, si ještě pohoršila.
Soud ji obvinil ze smrti 50 000 vojáků a odsoudil k trestu smrti zastřelením. Při popravě ji usmrtily tři výstřely z dvanácti.
Richard Sorge (1895 – 1944)
Pro koho pracoval: Rusko
Kdy: 2. světová válka
Doživotní mrzák
Richard Sorge byl sovětský špion, který se jako malý dostal se svou rodinou z Ruska do Německa. Už v roce 1914 vstoupil do německé armády, kde bojoval na západní frontě a vypracoval se na desátníka.
V březnu 1916 ale jeho kariéru zničilo těžké zranění, kdy mu šrapnel utrhl tři prsty na ruce a poranil obě nohy tak, že do konce života kulhal.
Rodina marxistů
Sorge byl nadšeným socialistou. Zřejmě ho ovlivnil i jeho prastrýc, který vykonával funkci osobního tajemníka Karla Marxe a už v roce 1920 spoluzaložil Komunistickou stranu Německa.
Tam ho objevil šéf vojenské rozvědky GRU, Jan Berzin (1889 – 1938) a udělal z něj agenta, který měl oživit síť sovětské špionáže v Číně.
Odtud se ale na Stalinův příkaz vypravil do Japonska, kde získal informace nejen o útoku na Pearl Harbor, ale i o operaci Barbarossa. Svůj úkol splnil, přesto mu Stalin stále nevěřil.
Co naprosto změnilo průběh války
Později se ale ukázala jeho práce jako neocenitelná. Jeho dalším úkolem bylo totiž zjistit, jestli Japonci neplánují útok na Sovětský svaz. Tuto informaci Sorge vyvrátil a Rusové tak stáhli svoje jednotky na Sibiři, aby odrazili německý útok na Moskvu.
To zásadně zvrátilo dosavadní průběh války. Nakonec ho japonská kontrarozvědka odhalila a zatkla. O tři roky později jej Japonci odsoudili k trestu smrti oběšením.
Witold Pilecki (1901 – 1948)
Pro koho pracoval: Polsko
Kdy: 2. světová válka
Dobrovolné vězení v Osvětimi
Witold Pilecki byl polský voják, který roku 1939 spoluzaložil Tajnou polskou armádu, odbojovou skupinu na území Polska, a později se stal členem odbojové organizace Zemská armáda.
Jako jeden z prvních lidí promluvil o životě v koncentračním táboře a plynových komorách. Nechal se totiž dobrovolně zavřít do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, aby o zdejších podmínkách informoval Spojence.
Očekávaná pomoc nepřišla
V táboře Auschwitz tak získal poznatky o chodu tábora a zorganizoval odboj mezi vězni. Potají také trávil německé dozorce. Zprávy o zvěrstvech, které se v táboře odehrávaly, zasílal do Londýna.
Tam je ale nebrali příliš vážně, britské úřady dokonce zamítly leteckou podporu Zemské armády, která se chystala vězně osvobodit. Sovětská armáda, jež se vyskytovala poblíž, zase neměla zájem jakkoliv podporovat polskou stranu.
Bojoval i proti Sovětům
Po 1000 dnech vězení v roce 1943 unikl a už rok nato se zúčastnil varšavského povstání. Po válce pracoval jako agent polské exilové vlády a shromažďoval informace o sovětských zločinech páchaných na Polácích.
Komunistická policie ho však odhalila a zatkla. Žádné informace ale neprozradil a v květnu 1948 byl popraven v Mokotovském vězení ve Varšavě.
Virginia Hall (1906 – 1982)
Pro koho pracovala: USA, Velká Británie, Francie
Kdy: 2. světová válka
Kulhavá dáma
Virginia Hall se narodila v americkém Baltimoru. Už ve škole vynikala svou inteligencí. Na univerzitě se stala editorkou novin a předsedkyní třídy.
Po škole nastoupila jako úřednice amerického velvyslanectví ve Varšavě, pak sloužila v Tallinu, Vídni a tureckém Izmiru, kde na lovu nešťastně přišla o podkolenní část levé nohy. Od té doby nosila dřevěnou protézu a silně kulhala.
Odbojová síť ve Francii
Na začátku války žila v Paříži, kde pracovala jako pomocná síla ve francouzské ambulantní službě.
Z Francie se přesunula do Anglie, kde působila jako kódová pracovnice vojenského atašé na velvyslanectví USA. V té době ji naverbovalo i zvláštní oddělení britské MI6. Pod krytím novinářky pracující v New York Post založila v roce 1941 odbojovou síť v obsazené Francii, odkud informovala o životních poměrech a útlaků židů, navázala kontakt s pařížským odbojem a rekrutovala místní obyvatele.
V roce 1943 přešla k předchůdci CIA, americké OSS (Úřad pro strategické služby), kde dostala hodnost nadporučíka.
Nepolapitelná Virginia
Podobu Virginie Hall i s jejím hendikepem gestapo znalo, špionka se ale pohybovala velmi obezřetně po venkově jako schýlení prostá žena. A to, co se zdálo jako překážka, se ukázalo být obrovskou výhodou. V dřevěné protéze totiž schovávala tajné dokumenty.
Po válce se vrátila do Spojených států, už v roce 1951 začala její práce pro CIA, coby zpravodajského důstojníka. Krycí jméno Virginie Hall v nacistických šifrách bylo Artemis podle řecké bohyně lovu.
Ian Fleming (1908 – 1964)
Pro koho pracoval: Velká Británie, USA
Kdy: 2. světová válka
Z novináře špionem
Autor nejslavnějšího špiona všech dob, Jamese Bonda, bral inspiraci ze svého vlastního života. V předvečer 2. světové války se setkal s admirálem Johnem Godfreyem (1922 – 1958), šéfem rozvědky vojenského námořnictva, který ho zaměstnal.
Fleming vynikal především svou kreativitou. Napadlo ho zřídit „tajnou“ vysílačku, kterou vojáci vysílali fingované dezinformační zprávy pro Němce.
Vytvoření zabijáckého komanda
Dalším jeho nápadem bylo zřízení zvláštního komanda tvořeného obratnými zločinci, jemuž velení svěřilo náročné úkoly za nepřátelskou linií. Tato jednotka se uplatnila v roce 1944, když se zmocnila německé radiové stanice i její třísetčlenné posádky.
Dále Fleming zverboval dva švýcarské astrology, kteří dávali rady Rudolfu Hessovi, aby nacistického pohlavára přesvědčili, že nastal rozhodující okamžik na útok.
Pomohl založit CIA
Během války Fleming spolupracoval s generálem Williamem Donovanem (1883 – 1959), vedoucím OSS (Úřad strategických služeb) a poradcem prezidenta Roosevelta. Společně pak plánovali novou americkou zpravodajskou službu.
Flemingův 72 stránkový záznam obsahoval popis toho, jak by měl vypadat tajný agent, což se zanedlouho projevilo na postavě nejslavnějšího špionážního agenta, Jamese Bonda.
Klaus Fuchs (1911 – 1988)
Pro koho pracoval: Velká Británie, Rusko, USA
Kdy: 2. světová válka
Nadprůměrně inteligentní komunista
Klaus Fuchs se narodil v Německu , kde vystudoval teoretickou fyziku. Už v roce 1932 vstoupil do Komunistické strany Německa. Po nástupu nacistů o rok později ale raději emigroval do Velké Británie. Zde se věnoval studiu jaderné fyziky.
Zasloužil se o mnoho teoretických výpočtů týkajících se prvních jaderných zbraní a raných modelů vodíkové bomby.
Bomba, která zničila Nagasaki
V Anglii se už v roce 1941 spolupodílel na projektu vývoje atomové bomby. Tyto informace ale sdílel i se Sověty s odůvodněním, že také oni mají právo vědět, co Britové s Američany vyvíjejí.
Američané ho totiž přizvali k výzkumu atomové bomby „Fat man“, která byla 9. srpna 1945 svržena na japonské město Nagasaki.
Klíčové pro sovětské KGB byly i informace o stavbě vodíkové bomby a produkci uranu 235. To umožnilo Sovětům určit počet bomb, které vlastnily Spojené státy.
Vězení i uznání
Už v roce 1950 byl zatčen za špionáž pro SSSR, ke které se přiznal. Soud ho odsoudil na 14 let do vězení, odpykal se ale pouze devítiletý trest.
Po propuštění v roce 1959 odcestoval do východního Německa, kde stal členem Akademie věd a později byl jmenován ředitelem Ústavu atomového výzkumu v Rossendorfu.
