Tato fenomenální stavba patří mezi hlavní symbol Říma i celé Itálie. Sloužila jako aréna gladiátorů, pevnost, kamenolom nebo křesťanská svatyně. Jaké krvavé události se zde odehrávaly?

Původně Flaviovský amfiteátr se nachází v centru Říma. Proč vlastně vznikl? Císař Vespasian chtěl po vládě krutovládce Nera zvýšit svoji popularitu a věnoval stavbu jako dar římským občanům.

Z Kolosea je dodnes cítit nádech vražedných soubojů a smrti.

Římské obyvatelstvo sem v dobách největší slávy chodilo na krvavé gladiátorské zápasy, na představení divokých zvířat nebo veřejné popravy, které se často stylizovaly do divadelního představení, které publikum milovalo.

Čím drsnější představení, tím více se diváci bavili, a dokonce rozhodovali o osudech samotných bojovníků.

Zajímavosti:

Trest smrti – Koloseum se stalo symbolem mezinárodní kampaně proti trestu smrti. Představitelé Říma pokaždé změní barvu nočního osvětlení Říma na zlatou, když je osoba odsouzená k trestu smrti osvobozena, propuštěna nebo jí je trest zmírněn.

Hypogeum – Pod budovou se nacházela rozsáhlá spletitá podzemní struktura, která se skládala z tunelů a jeskyň, ve kterých byli drženi gladiátoři a zvířata předtím, než začaly zápasy.

Voda – při zahajovacích hrách bylo císařem Titem Koloseum napuštěno vodou, aby se mohla rekonstruovat námořní bitva mezi Řeky a Korinťany

Zvířata – jelikož zde bojovalo velké množství zvířat, z přírody jich mnoho zmizelo. Jednalo se o hrochy, kteří žili u Nilu, ze severní Afriky se vytratili sloni a z Blízkého východu lvi.

Financování objektu – stavba Kolosea se zaplatila z kořisti z první židovské války (66-74).

Diváci – všichni návštěvníci měli vstup zdarma. Místa k sezení se dělila podle profese či společenského postavení.

Mramorová fasáda – fasáda a další části stavby se v letech 1505–1666 použily na stavbu baziliky sv. Petra ve Vatikánu.

Čísla:

Památku začal stavět v roce 70 n. l. císař Vespasian.

Stavba Kolosea zabrala 10 let, stavělo ji 60 000 židovských otroků.

Zahajovací hry trvaly 100 dní a nocí.

Na stavbu se použilo 300 tun železa, které drží jednotlivé kamenné bloky pohromadě.

Celková spotřeba travertinového kamene (horniny podobné vápenci) činila 100 000 m3.

Koloseum je 189 dlouhé, 156 metrů široké a 48 metrů vysoké.

V aréně bylo umístěno 36 poklopů, které umožňovaly nečekané objevení gladiátorů i zvěře.

Zemi v aréně pokrývala 15 cm tlustá vrstva písku, která nasávala krev a zápach.

Vodu odvádělo 3 000 metrů dlouhé vodní potrubí.

Koloseum mělo kapacitu úctyhodných 50 000 lidí.

Plynulý příchod a odchod návštěvníku zajišťovalo celkem 80 bran.

Podle historiků zemřelo v aréně kolem 700 000 lidí a 1 000 000 zvířat.

Návštěvníci měli k dispozici 25 veřejných záchodů.

Za nepříznivého počasí bylo možné zakrýt stavbu plachtou pomocí 240 nosníků ve čtvrtém podlaží.

V roce 1643 vytvořil římský lékař a bylinkář Domenico Panaroli první katalog rostlin, které v Koloseu rostly. Od té doby zde bylo rozpoznáno 684 druhů.

V roce 217 stavbu zasáhl a vážně poškodil velký požár.

Historicky poslední zápasy se konaly roku 523.

Zemětřesení v roce 1349 budovu velmi poškodilo a způsobilo zhroucení vnější strany.

Na restaurační program Kolosea bylo v roce 2000 věnováno v přepočtu 782 800 000 korun.