Kvůli strašidelnému zvuku se záhadné stanici říká také „rádio duchů“. Je to  nástroj k ovládání lidské mysli, pomocník při výzkumu nebo špionážní kanál? Spekuluje se o všem. Desetitisíce fanoušků si však s nadšením opakovaně ladí příslušnou frekvenci. Vůbec jim přitom nevadí, že netuší, čemu to vlastně naslouchají.

Některé rozhlasové stanice jsou tradičně oblíbené díky kvalitní hudbě, zajímavým pořadům anebo příjemným moderátorům. Pak existují takové, které byste si k běžnému poslechu zřejmě nepustili.

K nim patří i ruské rádio, stále nejčastěji známé podle jeho někdejší vlastní identifikace jako UVB-76. Vysílá od 70.let minulého století. I když se zvuk v průběhu let mírně měnil, vždy šlo o nějakou formu monotónního bzučení.

Právě kvůli němu si stanice vysloužila přezdívku Bzučák. Je opředena tajemnem.Zcela jistá nejsou místa, odkud přesně vysílá. Neví se také, kdo za ní opravdu stojí.

Příliš mnoho možností

Stanice se údajně několikrát stěhovala a nyní by měla vysílat z lokality poblíž Moskvy. Jiné zdroje tvrdí, že signál vychází také ze zdánlivě opuštěného komplexu nedaleko Petrohradu. Všechny okolnosti jsou natolik záhadné, že podporují vznik řady teorií.

Jak logických, tak i více či méně divokých.

Některé hovoří o stanici, kterou používají tajné služby pro kontakt se svými agenty, jiné se domnívají, že jde o součást výzkumu ionosféry, záhadologové spekulují o nástroji pro komunikaci s mimozemšťany nebo pro ovládání lidské mysli.

Armádní stanice?

Hypotéz je hodně, včetně té, která považuje rádio za součást systému s názvem „mrtvá ruka“.  Ten by v případě jaderného útoku proti Rusku zahájil automatický protiútok.

Většina odborníků se přiklání k názoru, že frekvence patří ruské armádě, i když to oficiální místa samozřejmě nikdy nepřiznala. Stanice vysílá na frekvenci 4625 kHz.

Typ použitého krátkovlnného vysílání může pokrývat velké vzdálenosti, což představuje výhodu pro vojenské či špionážní účely.

To je naše frekvence!

Tímto způsobem by se tak mohla dostávat potřebná data ke konkrétním cílům. Pro tuto teorii mluví skutečnost, že bzučení je čas od času proloženo krátkými, zdánlivě nesmyslnými zprávami v ruském jazyce. Obsahují většinou kombinace slov, písmen a čísel.

V roce 2013 zazněla do éteru znepokojivě znějící informace: „Vydán rozkaz 135.“ Tvrdí se, že mohlo jít o signál plné bojové připravenosti anebo testovací zprávu, související s tímto účelem.

Bzučení pak může být způsobem, jak zabránit tomu, aby frekvenci používal někdo jiný a bezpečně ji tak rezervovat pro případnou krizovou situaci.