Mrtvola muže, vyzvednutá z vykopaného hrobu, se nadme. Když ji kopáči hodí na vůz, stáhne nohy k sobě, jakoby chtěla seskočit dolů. Lidé, shromáždění kolem s děsem v očích zírají, co se to vlastně děje. Jenže podivným úkazům zdaleka není konec…
Vůz s mrtvolou dokodrcá k rozhořívající se hranici. „Hoďte ho na oheň, rychle,“ vykřikne někdo z davu. Už má dost hrůzyplné podívané. Jenže v okamžiku, kdy už muži ostatky kladou na oheň, někdo z přihlížejících popadne hůl a píchne do nich.
Z dávno pohřbeného těla, dlouho ležícího v zemi, k překvapení všech přítomných vytéká krev… Teprve když se ohořelé tělo rozpadne v prach, všichni si oddychnou.
Zabraňují návratu mrtvých
Už staří Slované věřili, že lidé, kteří škodili svým bližním, pohybovali se na okraji společnosti, něčím se nápadně lišili od ostatních, nebo takoví, jež zemřeli udušením či utopením, případně spáchali sebevraždu, se mohou vracet do našeho světa a působit problémy pozůstalým.
Nazývali je upíry nebo vampýry, a aby zabránili jejich posmrtnému řádění, činili s jejich mrtvým tělem určité kroky zabraňující jejich návratu mezi žijící lidi. Svědectví o nich odhalujeme i ve 20. století.
Nález v příkopu pro vodovod
Když jednoho červencového dne roku 1966 kope na svém pozemku v Čelákovicích František Zmek příkop pro natažení vodovodu, narazí na hroby.
Jakmile na místo po oznámení nálezu dorazí ředitel čelákovického městského muzea Jaroslav Špaček s týmem z Archeologického ústavu Československé akademie věd, všichni dospějí k názoru, že jde o unikátní pohřebiště mrtvých, kterých se lidé báli, tedy upírů.
Zemřelým oddělili lebku
V jedenácti hrobech odkrývají celkem 14 ostatků pocházejících z 10. století nebo nejpozději z 1. poloviny 11. století. Patří mužům, tři mají oddělenou lebku, někteří svázané ruce, v jednom z hrobů najdeme zbytek borovicového kůlu.
Nález je ve střední Evropě unikátní a navíc nikdo dosud neumí zodpovědět otázku, jak je možné, že se upírský hřbitov nachází blízko Staré Boleslavi, místa působení svatého Václava (asi 907–935) a centra křesťanství.
