Dopravou, která se v posledních letech rozvíjela nejvíce, byla ta letecká. Zatímco na začátku 20. století byli průkopníci aviatiky, ti báječní muži na létajících strojích, vnímáni jako podivíni, dnes je hromadná letecká přeprava naprosto běžnou věcí.
O létání projevovali zájem už staří Číňané nebo proslulý Leonardo da Vinci. Za praotce letectví můžeme považovat především dva bratry z francouzské obce Annonay.
Psal se 5. červen 1783, když Jacques Etienne a Joseph Montgolfierové ve svém rodném městečku poprvé vyslali do vzduchu horkovzdušný balon.
Skutečný rozvoj letectví ovšem nastal s nástupem 20. století. Ještě těsně před jeho začátkem, tedy 2. července 1900 hrabě Ferdinand von Zeppelin (1838–1917) poprvé odstartoval na Bodamském jezeře se svou vzducholodí s benzínovými motory.
Šlo o první vzducholoď s pevnou kostrou. Přes počáteční pochyby si vzducholodě získaly důvěru, ovšem jen dočasnou. Konec jejich zlatému věku učinila až tragédie vzducholodi Hindenburg, na jejíž palubě zahynulo v květnu 1937 nad New Jersey 35 cestujících.
Éra letadel byla odstartovaná v roce 1903. Tehdy bratři Wrightové, kteří v Severní Karolíně vlastnili dílnu na opravu kol, poslali do vzduchu letoun Flyer.
Tento stroj o výkonu 12 koňských sil se 17. prosince onoho roku vznesl čtyřikrát, při svém posledním letu vydržel ve vzduchu 12 vteřin a uletěl 230 metrů.
Tak nastala průkopnická léta aviatiky. Z počátku byly letouny spíše pouťovou atrakcí, ovšem Francouz Louis Blériot (1872–1936) ukázal světu, že může fungovat i jako plnohodnotný létající prostředek.
V červenci 1909 totiž na svém dřevěném jednoplošníku za 37 minut překonal kanál La Manche. „Izolace Anglie jednou provždy skončila,“ psaly britské noviny.
Během první velké války se letadlo stalo i zbraní, zatím ne tolik obávanou, jako ve válce druhé. Letectví se víceméně omezilo na vzdušné souboje leteckých es z jedné či druhé strany. Po skončení vleklých bojů honba za aviatickými rekordy nadále pokračovala.
V červnu 1919, pilot John Alcock a jeho navigátor Arthur Whitten Brown jako první přeletěli z amerického kontinentu na britské ostrovy bez mezipřistání. A o pět let později došlu i k prvnímu obletu planety.
4. dubna se odstartovaly z amerického Seattlu čtyři stroje Douglas World Cruiser. O 175 dní později se na místo startu vrátily dva z nich.
V květnu 1927 Američan Charles Lindbergh (1902–1974) za 33,5 hodiny doletěl z New Yorku do Paříže. Ihned se stal velmi populární a mimo jiné šířil i své pronacistické pohledy na svět.
V roce 1938 si dokonce z Berlína odvezl velkokříž Řádu německé orlice, který převzal z rukou jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše Hermanna Göringa.
Krátce před Charlesem Lindberghem se této pochybné pocty dostalo také jeho krajanovi Henrymu Fordovi, který kromě podnikatelského nadání proslul také svou nenávistí vůči Židům.
Právě nacistické Německo dodalo letadlům nový rozměr. Už Adolf Hitler ve svých volebních kampaních využíval letadlo jako rychlý dopravní prostředek, který mu umožnil oslovit co nejvíce Němců během krátké doby.
Ve druhé světové válce se pak letadlo stalo smrtonosnou zbraní, která naháněla hrůzu zejména civilistům.
Psal se čtrnáctý říjnový den, když byla pokořena další hranice technických možností. Američan Chuck Yeager v experimentálním letounu Bell X-1 jako první překonal rychlost zvuku.
O rok a půl později pak byl úspěšně zakončen první nonstop oblet zeměkoule bez mezipřistání. Bombardéru amerického letectva B-50 to trvalo téměř čtyři dny (94 hodin a jednu minutu). Během letu jen čtyřikrát doplnil palivo.
V té době bylo letadlo již běžným dopravním prostředkem, kromě toho se objevily i vrtulníky. První z nich byl představen už v roce 1938 v Berlíně, po skončení války se těžiště jeho vývoje přestěhovalo do USA a SSSR.
Na Silvestra roku 1968 si svůj premiérový let odbylo první dopravní nadzvukové letadlo. Bylo jím sovětské Tůčko s označením 144. Symbolem rychlé civilní dopravy se však stal britsko-francouzský stroj Concorde.
Ten se do pravidelného provozu zapojil v roce 1976, ovšem let jím byl extrémně drahý. Do osudu stroje, jehož bylo vyrobeno pouhých 20 kusů, se v červenci 2000 osudově zapsala tragická havárie.
Kovová lamela ležící na ranveji pařížského letiště prorazila startujícímu Concordu pneumatiku, která explodovala a protrhla nádrž letadla. Ze služby byl definitivně vyřazen v roce 2003.
Na principu letadla fungovaly i raketoplány, resp. jejich družicový stupeň. Tím prvním, který se do kosmu podíval, byl v roce 1981 raketoplán Columbia, čímž odstartoval jejich více než dvacetiletou éru.
Do ní se vměstnala nejen řada úspěchů, ale i dvě velké tragédie, při kterých přišlo o život 14 lidí.
