Kněz svěsí ruce. Hrstka zapisovatelů ještě ten den zaznamená nejnovější proroctví na hliněné destičky. Spolehlivý posel je poté doručí králi Zimri-Limovi (na trůnu 1775 až 1761 př. n. l.).
Nalézáme se ve starověkém sumerském městě Mari v Sýrii, 11 kilometrů od Abu Kamalu. Archeologové tu budou slavit žně.
Zpod nánosů země i písku se jim podaří vykopat velké části zachovalého města, a to včetně čtyř velkých chrámů a zikkuratu, torza stupňovité věže. Uchvátí je i královský palác.
Jeho rozloha činí 2,5 hektaru a počet místností a dvorů sahá k číslu 250! Mezi chrámy a palácem každodenně běhali poslové.
Doba před čtyřmi tisíciletími byla prorokům nakloněna a králi se okamžitě hlásila nejen nová proroctví, ale i neobvyklé meteorologické úkazy a další netradiční jevy. Vše totiž mohlo znamenat znamení od bohů!
Mezi tisíci zachovalými soškami najdou archeologové i na 25 000 hliněných tabulek v akkadském jazyce. Některé se týkají obchodů, jiné historie. Všechny jsou psány klínovým písmem. Jak se však ukáže, velká část zaznamenává proroctví určená králům i královnám!
Jásot v ulicích nebere konce. V chrámu bohyně Annunitum voní pálené byliny. Několikrát do roka se ve starověkém Mari konají bujaré oslavy na počest králů i bohů. Věštby z těchto dní patří prý k těm nejdůvěryhodnějším.
O tom, s jakou pravděpodobností se plní, ale záznamy nemáme. Je to snad tím, že rady kněžích-proroků berou vládci tak vážně, že všechny pokyny dodrží a vyhnou se tak vypěstěnému zlu?
„Takto mluví Šamaš,“ začíná většina kněží své věštby. Ty jim prý našeptává přímo tento bůh Slunce jako dík za jejich obětiny. Šamaš je pokládán za vševědoucího a vševidoucího, jako bůh vidí celou budoucnost. „Zapečeťte tu destičku!“ rozkazuje kněz poslům.
Králi jsou proroctví předčítána, ale může se stát, že se po cestě ztratí, či jsou zaměněna za jiná, falešná, která mají ovlivnit názory a činy panovníka.
Proroci v chrámech proto začnou používat speciální zapečetěné obálky, které se smí otevřít až v přítomnosti prvního muže Mari.
Proč neříkali proročtí kněží nejnovější zprávy od Šamaše přímo králi? To se již asi nedozvíme. Ani jedna tabulka dokonce nemluví o tom, že by se král s proroky setkal!
Je to přinejmenším podivné, protože kněží jsou ve vrcholném období Mari těmi nejdůvěryhodnějšími rádci. Dnešní historici proto čtou mezi řádky. Proroci se podle nich určitě vyskytovali i v královském paláci.
Do prosperujícího městského státu Mari se pro vyhlášené věštby sjíždí i bohatí lidé z okolí. Jednomu ale nedokáží zabránit ani věštci.
Proženou se tudy vojska nepřítele, šestého krále starobabylonské říše Chammurapiho (vládne 1792 až 1750 př. n. l.). Mari je zničeno a Babylon, se kterým po několik století soupeřilo o moc, konečně získává vysněnou nadvládu.