Šlechtic s těžkým srdcem pozdvihne meč. Svou vlastní dceru odsoudí k smrti. Nic jiného mu nezbývá, vždyť porušila mír! Tento příběh s tragickým koncem se prý odehrál na jednom z nejslavnějších moravských hradů. Od té doby se v jeho zdech prochází duch nešťastné dívky v bílých šatech…
Snad na každém druhém šlechtickém sídle v České republice se podle pověstí objevuje bílá paní. Tento přízrak prý nechybí ani majestátnímu hradu Pernštejn na Českomoravské vrchovině. V tom, o koho se vlastně jedná, se však vypravěči rozcházejí.
V obou případech má ovšem dotyčná pykat za svou drzost. Pověsti se také shodují, že jde o ducha spjatého s rodem Pernštejnů, který podobně jako Perchta Rožmberkům, předpovídal šlechticům štěstí či zkázu.
Je vyprávění o pernštejnské bílé paní pouhou lidovou zkazkou, nebo skutečně na slavném hradě bloudí přízrak prokleté ženy?
Neúnavná obránkyně
Na přelomu 10. a 11. století postaví velmož jménem Žibřid na skále hrad. Obsadí ho polskou posádkou, což se Moravanům nelíbí, a proto pevnost oblehnou. V krutých bojích se obzvláště vyznamená Žibřidova dcera, která vyniká v lukostřelbě.
Jenže Žibřid po úporných bojích s nepřáteli uzavře příměří. Mladá dívka s tím vůbec nesouhlasí. Vzdát se bez boje? Nikdy! Vyběhne na hradby a do šiků nepřátel střílí jeden šíp za druhým. Žibřid dceru za její neposlušnost proklaje mečem.
Od té doby se prý na Pernštejně zjevuje dívčin duch. Vyprávění však podle historiků patří do říše bájí. O Žibřidovi neexistují žádné dochované záznamy a první zmínky o Pernštejnu pocházejí až ze 13. století. Kdo by tedy mohl být pernštejnským přízrakem?
Křivopřísežnice
Roku 1580 navštíví dcera Jáchyma z Pernštejna Adléta hrad Veveří. Její pobyt zde však nezůstane bez následků. Čeká nemanželské dítě! Když na ni otec uhodí, dívka usilovně zapírá. „Nejsem těhotná, otče.
Ať se propadnu, jestli nemluvím pravdu,“ dušuje se šlechtična. Vzápětí se za trest s rachotem propadne do země. I protagonisty tohoto vyprávění bychom však v pernštejnském rodokmenu marně hledali. Znamená to, že žádná Bílá paní se na Pernštejně nezjevuje?
Vždyť jezuita Jan Prachovský ji prý roku 1626 spatřil dokonce dvakrát. Copak si tato setkání vymyslel, nebo měl halucinace?
