Tyčí se do výšky 553 metrů a je vidět na míle daleko. Torontská věž CN Tower 35 let držela primát nejvyšší stavby světa, než ji předhonila nebo spíš přerostla dubajská Burdž Chalífa.
Drtivá většina velkých měst na severoamerickém kontinentu má ve svých centrech čtvrti plné mrakodrapů. V době, kdy ještě nebyla rozšířená kabelová televize, to však znamenalo určitý problém. Mrakodrapy totiž často rušily vysílací stanice.
Proto se torontští radní rozhodli vybudovat vysílací věž, která svou výškou v sedmdesátých letech neměla konkurenci.
Stavba však neslouží pouze telekomunikačním účelům, projekt už od počátku počítal s jejím turistickým a komerčním využitím. Stavět se začalo v roce 1973 a o dva roky později mohla být CN Tower slavnostně otevřela.
CN v názvu vyjadřovalo společnost Canadian National, která ji vybudovala. Věž stojí na břehu jezera Ontario a lze k ní dojet metrem, autobusem i autem. Její výstavba stála v přepočtu 2 miliardy korun.
Tým odborníků nejdříve jezdil po světě a sbíral zkušenosti. Navštívil různé stavby podobného typu včetně do té doby nejvyšší věže světa moskevského Ostankina. Výsledkem jejich práce se pak stala štíhlá věž s kapslí uprostřed.
Skypod, jak se této části stavby říká, se nachází ve výšce 351 metrů a je zde mimo jiné restaurace s jedním světovým primátem. Je tu totiž umístěn nejvýše položený vinný sklep na světě. Nachází se zde i vyhlídkové galerie nebo noční klub.
Komu je výhled z výšky třistapadesáti metrů málo, může nasednout do výtahu a vyjet vzhůru. Nejvyšší rozhledna, tzv. Space Deck je v CN Tower 447 metrů vysoko.
Zde však už citlivější osoby mohou mít trochu problém, v takové výšce je už při prudším větru patrné, že se věž kývá. Výtah, který návštěvníky doveze až sem, stoupá rychlostí 6 metrů za vteřinu.
Aby se zabránilo klaustrofobickým stavům, byly zdviže projektovány ve spolupráci s psychology. Některé osoby jimi skutečně mohou trpět a minuta, kterou trvá jízda z přízemí do Skypodu, se může zdát nekonečná.
Výtahy mají prosklenou stěnu a jejich vnitřní vybavení se snaží dodat pocit bezpečí.
A na závěr několik technických údajů. Při výstavbě bylo zpracováno 40 422 kubických metrů betonu, 129 kubických metrů ocelové výztuže a 5 080 tun stavební oceli. Celková váha budovy se odhaduje na 132 080 tun.
Při stavebních pracích bylo zaměstnáno 1 537 dělníků, kteří nejprve museli vyhloubit 15 metrů hluboké základny a odstranit 63 000 tun zeminy a břidlicové hlíny.
Výsledkem je nakonec velmi elegantní stavba, na kterou mohou být obyvatelé Toronta i celé Kanady právem hrdi.
