Jste zamilovaní? Cítíte vztek? Zmítá vámi nervozita? Za všechny tyto emoce jsou zodpovědné lidské hormony. Ty nám pomáhají udržovat tělo v kondici a dokáží upozornit, pokud se děje takříkajíc „něco špatně“. Kterým hormonům za to vděčíme?

Jak fungují

Hormony jsou produkty žláz s vnitřní sekrecí vylučované do krevního oběhu. Ovlivňují imunitu a působí na nervový systém. Jejich unikátní povahou je, že nemohou být nahrazeny žádnou jinou látku a působí přesně na konkrétní tkáně.

Na rozdíl od nervů účinkují mnohem pomaleji a potřebují na svoji činnosti mnohem více času.

Za co mohou hormony

Emoce jsou úzce spjaty s fyziologickými projevy těla. Zvyšuje se tepová frekvence, stáhne se žaludek, svaly jsou napjaté, zvyšuje se produkce potu, bledneme.

Všechny tyto projevy jsou spojeny s lidskými city, jako je láska, smutek, agrese nebo strach – a to vše mají na svědomí hormony.

Fenylethylamin – Hormon zamilovaných

Kde vzniká: V limbickém systému mozku

Co způsobuje: Zamilovanost, euforii

Hormon fenylethylamin se aktivuje při hledání partnera a rozmnožování. Způsobuje tak velké stavy blaha a radosti, že jeho účinky sexuologové přirovnávají k pervitinu.

Organismus začne být na látce závislý, že se chceme s partnerem či partnerkou vidět co nejčastěji. Hormon se ale produkuje pouze omezenou dobu.

Dopamin – Hormon motivace a neřesti

Kde vzniká: V dřeni nadledvin, hypothalamu

Co způsobuje: Štěstí, strach, potěšení, závislost, sexuální chtíč

Dopamin má velký vliv na vztahy a lásku. Spolu s dalšími hormony vyvolává pocit dobré nálady, štěstí a radosti. Je spojený s motivací a odměnou, uvolňuje se také při očekávání. Hormon nás motivuje dělat věci, po kterých se cítíme dobře.

Bohužel tak tělo reaguje i na užití psychotropních látek. Při návyku na tyto látky se uvolňuje čím dál méně a dochází k eliminaci dopaminových receptorů a ke vzniku závislosti. Nízká hladina dopaminu může způsobit depresi, změny nálad nebo apatii.

V extrémním případě může docházet ve spojitosti amfetaminy i k paranoie podobné schizofrenii.

Endorfin – Hormon euforie

Kde vzniká: V hypofýze, slinivce břišní, placentě

Co způsobuje: Štěstí, láska, bolest

Endorfin vyvolává opravdu silné až euforické pocity a zmírňuje úzkostlivé stavy, deprese nebo bolesti. Někdy se také označuje za nesilnější legální drogu.

Přímý vliv na uvolňování má fyzická aktivita nebo konzumace hořké čokolády či hroznového cukru, kdy se zvyšuje hladina krevního cukru. Ve vztazích endorfin dominuje ve zralé lásce jednoho k druhému. Díky němu milujeme druhého proto, jaký je.

Serotonin – Hormon štěstí

Kde vzniká: V krevních destičkách, v nervovém systému

Co způsobuje: Štěstí, lásku, bolest, agresi

Dalším hormonem, ovlivňující lidské štěstí a lásku je serotonin. Hormon působí spíše z dlouhodobého hlediska. Není spojován, jako dopamin, s motivací a touhou, ale navzájem se ovlivňují. Čím vyšší je hladina serotoninu v těle, tím méně se uvolňuje dopamin.

Zjednodušeně řečeno, pokud se cítíte dlouhodobě šťastní a spokojení, klesá u vás motivace a touha, a je také méně pravděpodobné, že se zamilujete. Jeho nedostatek způsobuje změny nálad, depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu.

Oxytocin – Hormon lásky a důvěry

Kde vzniká: V hypothalamu

Co způsobuje: Lásku, důvěrů, věrnost

Oxytocin se nazývá jako hormon lásky, má ale velký význam v oblasti důvěry a věrnosti. Podle studie se ukázalo, že ženy, které žijí ve spokojeném partnerském vztahu, mají vyšší hladinu hormonu než ženy v problémovém partnerství nebo ženy bez partnera.

Hormon má velmi důležitou roli už při početí. Jeho zvýšená produkce doslova nasává spermie do sebe a zvyšuje funkci vaječníků. Během těhotenství kontroluje stahy dělohy a drží plod v bezpečí v děloze. Určuje také sílu a rytmus kontrakcí.

Největší vlna hormonu však vytryskne při narození dítěte. V ten moment vzniká jedno z nejsilnějších lidských pout.

Kortizol – Hormon stresu

Kde vzniká: V nadledvinách

Co způsobuje: Stres, úzkost

Hlavní funkcí kortizolu je mobilizace organismu při stresové zátěži bez ohledu na to, zda je fyzická nebo psychická. Cílem je při stresové situaci zajistit dostatek glukózy pro mozek. Příliš mnoho kortizolu způsobuje úzkostné stavy či nespavost. Málo hormonu zase nízký tlak nebo neplodnost.

Důkaz o vzájemné propojenosti hormonů je průkazný i v tomto případě.

Při dlouhodobém působení kortizolu se trvale snižuje hladina serotoninu v mozku a dochází ke klinické depresi, jako přímému důsledku chronického stresu.

Adrenalin – Hormon boje a útěku

Kde vzniká: V nadledvinách

Co způsobuje: Stres, strach, vztek, sexuální chtíč

Jeho biologickou úlohou je příprava organizmu na stresové situace. Zvyšuje dodávky kyslíku a glukózy do mozku a svalů. Společně s kortizolem se podílí na udržení organismu při stresové reakci a navzájem proti sobě působí.

Adrenalin burcuje k extrémním výkonům, stimuluje srdeční činnost a usnadňuje přísun krve do svalstva a mozku. Aby nedošlo například k zástavě srdce, utlumuje ho kortizol. Na adrenalin reaguje také dopamin vyvolávající pocity spokojenosti a úspěchu.

Testosteron – Hormon násilí a chtíče

Kde vzniká: V nadledvinách a varlatech

Co způsobuje: Agresivitu, sexuální pudy

Testosteron je steroidním hormonem produkovaným muži i ženami. Jeho produkci zajišťují ze dvou třetin varlata, z jedné třetiny nadledviny. U žen jsou hlavním zdrojem nadledviny, vzniká však i ve vaječnících.

Hormon je nezbytný pro růst pohlavních orgánů, ale i ochlupení nebo mutace. Testosteron společně s noradrenalinem, dopaminem a serotoninem mohou způsobit násilné chování. Adrenalin se postará o zbytek, boj nebo útěk.

Endokrinolog B. T. Donovan v případě některých agresivních mužů hovoří o tzv. nadsamcích. Ti se od normálních samců (mužů) liší v chromozomovém vzorci a ve zvýšené hladině hormonu testosteronu.