K obci Prlov ve vsetínském okrese se 23. dubna 1945 brzy zrána sjíždí na 600 příslušníků jednotek zvláštního určení, takzvaných Zur besonderen Verwendung. Vede je Erich Wienecke. Je jasné, že se schyluje k tragédii. 

Na místě nechybí ani muži ze speciálního stíhacího svazu Jagdrgupe 232 „Josef“ v čele s nadporučíkem Walterem Pawlofskim a praporčíkem Kurtem Wernerem Tutterem. Velení nacistů se usadí v místní hospodě.

Od rána zde probíhají výslechy obyvatel. Bestiální nacisté si chtějí své sadistické choutky ventilovat i zde. Vypálí osm usedlostí i s lidmi uvnitř! Celkový účet zubaté bude činit 23 lidí.

15 z nich uhoří, tři další – prlovští partyzáni – budou tentýž den oběšeni. Několika mužům se povede utéct. Dlouhé prsty gestapa si je ale brzy najdou. Budou mučeni a posléze popraveni.

Horor na Pražačce

V Praze vypuká povstání. Německé jednotky se brání odhodlaným Čechům. Mnohdy sahají i k brutálním činům.

Dějištěm jednoho z největších masakrů pražského povstání se stává 5. května 1945 žižkovská škola Na Pražačce, která za války slouží jako kasárna pro úderné oddíly SA. Hnědé košile, jak se SA podle uniforem říká, zavlečou do budovy na 80 civilistů.

Na dvoře školy jsou pak rukojmí krutě mučena, část z nich členové SA zastřelí. Hned první den je zastřeleno 17 lidí, jejichž těla jsou podle svědků odvezena z budovy a vhozena do Vltavy. Přes dalších 20 těl je pohozeno do masového hrobu na zahradě školy.

Zbylá rukojmí pak použijí hnědé košile jako živé štíty, když se snaží prorazit okolní barikády. Po podepsání kapitulaci jednotky zamíří do amerického zajetí. Viníky masakru se již nikdy nepodaří dopátrat.

Postoloprtský masakr: Ani Češi nejsou svatí

Frustrace a touha po pomstě za krutosti spáchané během okupace vyvrcholí v několika masakrech během takzvaného „divokého odsunu“ Němců bezprostředně po skončení války. Jedním z největších je masakr v Postoloprtech, kde je internováno několik tisíc Němců.

Muži jsou v červnu 1945 dovedeni do kasáren, ženy do bývalého tábora Hitlerjugend. Revoluční gardy zde pod vedením Bohuslava Marka zastřelí bez soudu přibližně 763 Němců.