Ten lék vyzkouší na březích samičkách myší, krys, psů, pásovců, dokonce i na slepicích. U žádné nejsou zjištěny malformace, žádná z nich nevrhne zrůdu. Po všemožných testech se mohou šuplíky lékáren plnit lékem s obchodním názvem Contergan.

Je to šetrné a účinné sedativum a hypnotikum pro těhotné ženy. Jenže…

Začnou se rodit děti s chybějícími končetinami nebo ušima. Po dvou letech na trhu se zjistí spojitost mezi lékem a 12 000 postiženými dětmi. Hlavně v Německu.

Jde o jeden z mála případů, kdy léky vyvolají vedlejší účinky nikoli na pokusných zvířatech, ale pouze a jenom na lidech!

Pes bez slinivky

Poznatky medicíny neposlal Bůh faxem a historie laboratorních testů není otázkou posledních 100 let. Lékaři testují zvířata už ve starověkém Řecku.

Mladého anglického lékaře Williama Harveyho (1578–1657) neosvítí svatý duch ani božské prozření, když si v roce 1603 zapisuje, že „krev v těle bez ustání proudí a obíhá v důsledku tlukotu srdce“.

Může za to dlouhodobé pozorování zvířat a pokusy na nich. Sleduje želvy, ptáky, ryby, prasata i hady. Přes 25 let sbírá poznatky a informace, až nakonec vydá knihu Anatomické cvičení o pohybu srdce a krve u zvířat (1628).

Kdyby francouzský biolog a lékař Louis Pasteur (1822–1895) neprováděl svoje pokusy s ovcemi, nevyvinul by v roce 1881 očkovací protilátku proti sněti slezinné (antraxu).

Kdyby nedělal pokusy na psech, neobjevil by v roce 1885 vakcínu proti vzteklině. A je veřejným tajemstvím, že všechno nejdřív testuje sám na sobě. Se psem se pojí i objev dnes nejrozšířenější civilizační choroby.

V roce 1889 německý doktor ruského původu Oskar Minkowski (1858–1931) kápne na fatální vztah slinivky břišní s diabetem mellitem (cukrovkou). Vyoperuje psovi slinivku a pozoruje stav cukru v jeho krvi.

Přežije jenom háďátko

Neuběhne desetiletí, aby se díky zvířatům neobjevil nějaký významný preparát. I malomocenství je zkroceno díky zvířeti – pásovci. Bez zástupce zvířecí říše se neobejde žádný velký výkon lidstva.

Když v roce 2003 letí do vesmíru raketoplán Columbia, cestují se sedmi lidmi i mravenci, krysy, včely a malé rybičky. Cílem výzkumu je sledovat vliv stavu mikrogravitace na živé organismy. Jenže raketoplán při návratu havaruje.

Přežije jediný druh, háďátko obecné. Ruku v ruce s výzkumy se vědci už od dob osvícení zabývají otázkou: Trpí zvířata, a kde mají práh bolesti?

Francouzský filozof René Descartes (1596–1650) pronese památnou hypotézu, že zvířata „nemohou zažívat bolest, protože jim schází rozumové vědomí“. Tehdy ještě neví, jak moc se mýlí.

O 150 let později už britský právník a myslitel Jeremy Bentham (1748–1832) hřímá: „Otázka nestojí, jestli mohou zvířata myslet a mluvit, ale jestli mohou trpět…“ Dnes omezují testy na zvířatech na absolutní minimum mezinárodní smlouvy.