Domů     Britští vědci: Poznáme, kdo bude jednou vraždit!
Britští vědci: Poznáme, kdo bude jednou vraždit!
28.6.2017

Představte si, že víte, kdo bude jednou vraždit. Co byste dělali? Pokusili se ho zneškodnit dřív, než se tak stane? Ale vždyť je nevinný – a úplně do budoucnosti nikdo nevidí.

Podobnou otázku si zřejmě položí i vědecký tým z Londýnské univerzity, když publikuje svůj revoluční výzkum.

Je to scéna jako vystřižená z amerického vědecko-fantastického snímku Minority Report z roku 2002. Populární herec Tom Cruise (*1962) se ocitne v nezáviděníhodné situaci. Čeká ho zatčení za čin, který ještě nespáchal.

Je v šoku – on by přece nikdy nevraždil! Až vypnete televizi, možná tenhle scénář ihned pustíte z hlavy. Jenže co když již dnes existují náznaky, že by se mohl proměnit v realitu?

Co vede člověka k tomu, že si libuje v násilí? Vzhledem k tomu, že naše emoce jsou v režii mozku, zdá se celkem logické, že vrazi, zlodějíčci i násilníci musí mít něco společného. A to něco by mohlo být k nalezení právě v hlavě!

Ostatně výzkumů o deformaci mozku v souvislosti s kriminalitou existuje celá řada. Ten londýnský ale najde místo, kde je zločinecká „mutace“ přímo vidět!

Amygdala spadá pod takzvaný limbický systém. Tady sídlí krom jiného i pud záchovy rodu i sebe sama, city a do velké míry také rysy osobnosti. Amygdala je zjednodušeně řečeno shlukem nervových buněk, jakýmsi jádrem mozku.

Není se čemu divit, že většina vědeckých týmů hledá vražedné sklony právě v ní. Tým anglických vědců v čele s doktorem Michaelem C. Craigem na to jde od lesa. Amygdalu již zkoumali mnozí před nimi, výsledky však dvakrát povzbudivé nebyly.

Craig se proto zaměří jen o kousíček vedle. Tahle část limbického systému, která zpracovává jako první čichové i hmatové vjemy totiž pokračuje bělavým svazkem mozkové hmoty. Na první pohled na něm není nic výjimečného. Opak je však pravdou.

Emoční centrum mozku, amygdalu, spojuje tahle mozková hmota s takzvanou orbitofrontální kůrou. I ta má na starost řadu věcí. Pomáhá nám při rozhodování a vstřebávání nových poznatků. Rozhodně nejde o nevýznamnou část mozku.

Ostatně i na ni cílí několik vědců při hledání podstaty zla v našem mozku. Ovšem opět s mizivým výsledkem.

Vraťme se ale k bělavému svazku. Právě ten Craig podrobí na rozdíl od svých předchůdců zkoumání. Tento spojovník se jmenuje uncinátní snop a doktor Craig s ním udělá díru do světa.

Kromě laboratoří na univerzitě má totiž také pro svůj projekt k dispozici dobrovolníky z řad vězňů. Jde o skupinku ostřílených vrahů a dalších kriminálníků. Craigovi asistenti roztřídí trestance podle věku.

Se všemi udělají zdlouhavé testy inteligenčního kvocientu. Podle výsledků následuje další třídění. Craig si do vězení krom počítače a kolegů také doveze přístroj na magnetickou rezonanci.

Její výsledky poté srovnává ve skupinkách stejných případů – podle IQ a věku. A uspěje! Na spojnici mezi kůrou a amygdalou skutečně najde defekty oproti zdravému mozku člověka s čistým rejstříkem!

„Dá se dokonce říct, že zde platí přímá úměra – čím větší násilník, tím narušenější má uncinátní snop,“ komentuje studii doktor Craig. Možná vás napadne otázka: Co když je to naopak? Co když se zdravý mozek spáchanými skutky zdeformuje? I na to ovšem Craig pomyslí.

„Za poškozením uncinátního snopu stojí pravděpodobně biologické předpoklady,“ shodne se Craigův tým. Dá se tedy říct, že se lidé již jako vrazi narodí? Podle výzkumu v podstatě ano. Ovšem to, že má někdo tuto deformaci, ještě neznamená, že musí vraždit.

Své udělá z velké části jednak výchova, jednak přesvědčení a vůle každého jedince. Dá se tak jen konstatovat, že někdo má vrozené větší sklony k násilí a někdo zase menší. Výzkum prozatím žádné následky pro společnost nemá.

Scénář snímku Minority report se zatím neplní. „Snad se najde způsob, jak tento defekt mozku odstranit a tím i zamezit většině násilných činů,“ doufají vědci. Byla by to rozhodně lepší možnost než zavírat nevinné.

Foto: kocortho.com, 20th Century Fox and DreamWorks, wikipedia.org/ Amber Rieder, Jenna Traynor, Geoffrey B Hall
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
svět zločinu
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí […]
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
Mladá žena kráčí do banky. Musí vyzvednout výplaty. Je uvolněná, spokojená. Nedávno se vdala. Možná už pomýšlí na děti. Každopádně si maluje budoucnost. Když peníze obdrží, vyjde zpátky na ulici. Tam spatří známou tvář. Nastoupí k ní do auta. I s výplatami. Tím zpečetí svůj osud.  Je odpoledne 23. dubna 1951. Na jezu v Klecánkách […]
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
I když se některé české „kriminálky“ doslova hemží sériovými vrahy, ve skutečnosti není řádění takových zabijáků v srdci Evropy nijak časté. A to se netýká jen České republiky, ale i Slovenska. Ovšem na jaře 2022 napíšou slovenští zástupci justice tečku v kauze, v níž sériový vrah skutečně figuruje. Jeho jméno je Miroslav Lehotský. Vztah se […]
Zabila své dva životní partnery. Tomu druhému uřízla hlavu!
Na usedlosti je rušno. Kolem domu i v něm se pohybují technici a vyšetřovatelé. Přijede i soudní lékař. Málem uklouzne na náledí. Pohlédne na popel, kterým je posypaná cesta. Vtom ho zamrazí. Všimne si, že v popelu jsou úlomky kostí. Na ten hrůzný zážitek nikdy nezapomenou. Kdo? Cestující, kteří jedou 9. prosince 1964 ranním vlakem […]
reklama
historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.