Otázka, jak bude vypadat svět budoucnosti, nechává chladného jen málokoho. Svůj pohled na tuto problematiku představila i jedna z ikon moderní sociologie a futurologie americký vědec Alvin Toffler. Podle jeho názoru čekají lidstvo v příštích dekádách převratné změny.

Alvin Toffler není žádným mystikem předpovídajícím z křišťálové koule. Pracuje s tvrdými daty a jeho předností je zejména schopnost vnímat věci v souvislostech.

Už v 70. letech minulého století odhadl překotný vývoj informačních technologií, což ve svém důsledku povede k tomu, že řada lidí se před nadměrným přílivem informací schová mimo reálný svět. A nejen to.

Předpověděl i zmenšení intervalů mezi přírodními katastrofy, či sňatky mezi příslušníky stejného pohlaví, což v té době bylo nemyslitelné.

Ve své nové prognóze, jejímž určujícím termínem je rok 2050, se Toffler soustředí na své oblíbené téma informačních technologií. Internet podle něj pronikne i do těch nejzapadlejších koutů a jeho vysoká rychlost bude nezbytností.

Tento stav povede k tomu, že odpadne povinnost dojíždění do práce, protože většina komunikace se bude uskutečňovat prostřednictvím videokonferencí. Pokud však hovoříme o vysokorychlostním internetu, je třeba si jej představit jinak, než je ten současný.

Jestliže dnes je vrcholem rychlosti internetu gigabytový přenos, za nějakých čtyřicet let se tato veličina navýší na řády petabytů.

Byť se petrolejářské společnosti všemi legálními i nelegálními prostředky snaží zabránit rozvoji alternativních energetických forem, jejich úsilí bude marné. Nové formy energie v příštích čtyřiceti letech zaznamenají nebývalý boom.

Z toho nebudou mít radost státy ležící kolem Perského zálivu, jakými jsou třeba Saúdská Arábie, Írán, Irák nebo Kuvajt, ale nepotěší to ani Ruskou federaci, která se může chovat ještě více expanzivně a agresivně než nyní.

Tento stav vytvoří skupinu poražených států v postropném světě. Na druhé straně zrychlující se klimatické změny otevřou cestu k novým dosud zapovězeným ropným nalezištím, zejména v arktické oblasti.

Co se týče dopravy, Toffler předpovídá rozvoj velkých kontejnerových zaoceánských lodí, které uspokojí levnější dodávku zboží. S tím souvisí i nutnost vylepšit a zdokonalit významné průplavy, hlavně Suezský a Panamský.

Změnám klimatu věnuje Toffler další kapitolu své prognózy. Obává se zde zejména ozbrojených konfliktů, které mohou kvůli tomuto fenoménu nastat.

Podél mořských pobřeží dojde k zásadním přesunům obyvatelstva, což se samozřejmě v důsledku migračních vln dotkne i vnitrozemských států jako je Česká republika.

Lidský organismus je závislý na vodě a této vzácné tekutiny začíná být nedostatek. Vždyť války o vodu vedli již staří Sumerové. Mohou nastat války o vodu v budoucnosti? Mohou.

Zejména ve výbušné oblasti Blízkého východu, který se podle Tofflera stane ještě větším mixem náboženských hnutí.

Například v 60. letech minulého století zaútočil Izrael na syrské zařízení, které mělo odvádět vodu z řeky Jordán. Rizikovou oblastí je i Egypt, který je, co se týče vody, zcela závislý na řece Nilu.

Pro Egypťany je představa, že by třeba Súdán začal na Nilu stavět přehradu noční můrou. Už v roce 1956 byla proto v Káhiře podepsaná smlouva, že 60 % vody, která ročně proteče Nilem, patří Egyptu.

Průšvih je v tom, že egyptská populace se rozrostla, takže dnes už ne každý má přístup k čisté vodě. Svou roli může sehrát i nynější dělení Súdánu.

Zásadními změnami projde také ekonomika. Zapomeňte na masovou pásovou výrobu, jejímž symbolem je legendární Henry Ford. Důraz bude kladen na zakázkovou výrobu vysoce komplexních produktů, jakým je v současnosti třeba iPhone.

To umožní malým výrobcům být konkurenceschopnými i v soutěži s gigantickými společnostmi, které nebudou tolik flexibilní.

Nárůst populace donutí i lidi žijící ve městech, aby si produkovali potraviny sami. Cena jídla totiž bude postupně stoupat, takže se možná brzy dočkáme renesance zahrádkářských kolonií, kde si lidé budou pěstovat přinejmenším zeleninu a ovoce.

Zároveň si stárnutí populace vyžádá mnohem vyšší náklady na péči o staré lidi. Současné důchodové systémy budou muset být nahrazeny, ale Toffler ve své analýze přiznává, že si nedokáže představit čím.

Svět však neřeší jen technologické nebo ekonomické problémy, ale i ty mocenské. Vysloveně zločineckých režimů podle Tofflera bude ubývat, podle něj se udrží například v Severní Koreji nebo v Íránu.

„Jaké vztahy udržovat s těmito státy, to bude skutečný test pro politické lídry,“ upozorňuje Toffler. Budoucnost má být i ve znamení vzestupu žen. Ty budou totiž stále více zaujímat nejvyšší pozice.

Má to svou logiku, jak podotýká Tofflerova spolupracovnice Deborah Westphalová: „Žádná společnost nemůže být úspěšná, když se rozhodovacích procesů účastní jen polovina populace.“