Nejdelší řekou světa proteče za rok tolik vody, že by za pouhých pět let naplnila Jadranské moře. Zato českou přehradu Lipno by Amazonka zvládla napustit 22 000krát za jediný rok.

Její proud má takovou sílu, že boj proti oceánu vzdá až po několika stech kilometrech od pobřeží. Podívejme se na její úctyhodnou sílu blíže.

Jako tsunami

Pět metrů vysoká vlna se zběsilou rychlostí valí od moře. Vodní pěna se rozstřikuje do všech stran, vlna se zlověstným duněním vyvrací stromy a nenechá kámen na kameni. Takto nevypadá pouze proslulá tsunami.

Nyní je řeč o mořském přílivu na vodách Amazonky v době, kdy se Země, Měsíc a Slunce nacházejí v jedné linii, všichni za sebou. Tehdy bývá příliv nejsilnější a vlna, kterou vytvoří, hravě dosáhne několikametrové výšky.

Náhodný objev giganta

Příliv se dostane až do vzdálenosti čtrnácti set kilometrů proti proudu. Mimo dobu přílivu se ale situace obrací a sladká voda přebírá vládu nad pobřežními vodami Atlantiku. Amazonka totiž plyne oceánem až do vzdálenosti tří set kilometrů od ústí.

V roce 1500 se tomu podivil španělský mořeplavec Vincente Yáñez Pinzón. Zavelel plout směrem, odkud sladká voda přitéká, a byl prvním Evropanem, který objevil deltu největší řeky světa. Pro Amazonku pak vymyslel název Řeka svaté Marie Sladkého moře.

Sladké moře pralesa

Krkolomné jméno se sice neujalo, ale přezdívku „sladkovodní moře“ lidé používají dodnes. A právem. Do oceánu totiž přinese až 20 % z veškeré říční vody na planetě. Celá mohutná vodní žíla se klikatí podél rovníku.

Nikam ale nespěchá, spíš se líně válí při cestě Amazonskou nížinou, největší nížinou světa.

Genetická pokladnice

Zní to pohodově, avšak pod hladinou a v okolí řeky to není žádná selanka. O smrtonosná dramata se tu stará řada predátorů jako pirani, anakondy nebo krokodýli. Z moře se tam často zatoulá i nebezpečný býčí žralok.

Nejdále byl spatřen víc než 3000 kilometrů proti proudu. Amazonka ale ukrývá i jiné bohatství. Žije tam přes 2000 druhů ryb a to je víc než polovina druhů sladkovodních ryb na celé Zemi.