Populární svátek se v Severní Americe slaví od poloviny 19. století. Jaká událost inspirovala jeho zavedení?

Oblíbená slavnost, k níž neodmyslitelně patří pečený krocan, brusinková omáčka a dýňový koláč.

Tyhle pochoutky totiž měly být na menu při neobvyklé epizodě z roku 1621, kdy se ve městě Plymouthu v nynějším americkém státě Massachussetts sešlo 52 kolonistů s 90 indiány z kmene Wampanoag a po 3 dny společně hodovali, aby poděkovali Bohu za hojnou úrodu. Mohla však premiérová oslava Dne díkůvzdání proběhnout skutečně takto?

Svědectví zachová jediný dopis

Jediným spolehlivým pramenem podrobně zachycujícím památnou příhodu, je dopis kolonisty Edwarda Winslowa (1595–1655), zaslaný příteli v prosinci 1621. Z Edwardovy korespondence nicméně není jasné, zda se jednalo o pravidelný zvyk, nebo pouze o ojedinělou událost.

Stejnou záhadou zůstává, jestli byli indiáni k oslavě pozváni, či se sami spontánně připojili. Je ovšem také možné, že slavnost byla iniciována nikoli kolonisty, ale původními obyvateli amerického kontinentu. Společná hostina však evidentně proběhla v přátelském duchu.

Krocana nahradí jelen

Další palčivou otázkou je podoba tehdejšího jídelníčku. Ta se ve Winslowově podání opět neshoduje s dnešní populární tradicí. „Domorodci přinesli na hostinu pět ulovených jelenů,“ píše Edward v lístku. O pečení krocana se v textu vůbec nehovoří. Stejně tak kolonisté ještě neměli k dispozici brambory.

Brusinková omáčka se jako příloha k hlavnímu pokrmu začala také připravovat až o dobré půlstoletí později. Podle současných historiků se v době osídlování Ameriky nejčastěji konzumovaly mořské plody, červené a bílé hrozny, švestky a kukuřice. Jídelní lístek kolonistů z Plymouthu zřejmě nebyl o moc jiný.