Opojen svými úspěchy touží Čchin Š´chuang-Ťi po nesmrtelnosti. Proto pověří alchymisty, aby mu připravili potřebný nápoj. Současně se však důkladně připravuje na posmrtný život, protože tuší, že ho ti šarlatáni zklamou. Nesplete se…

Výjimečně schopný panovník i krutý tyran. Čeng, rozporuplný vládce království Čchin, poráží ve válkách šest konkurenčních států a v roce 221 př. n. l. se stává pod jménem Čchin Š´chuang-Ťi (260–210 př. n. l.) prvním císařem sjednocené Číny.

Zavádí jednotnou měnu i písmo. Zaslouží se o hospodářský a kulturní rozvoj své země. Také si ale potrpí na rozmařilý způsob života a své nepřátele bez milosti nechává pohřbít zaživa.

Když vydechne naposledy, je uložen do velkolepého mauzolea, na němž pracovalo asi 700 000 lidí téměř 40 let. Spolu s ním tu spočine i slavná terakotová armáda, často nazývaná osmým divem světa, kterou stále obestírá řada tajemství…

Odvedli úctyhodnou práci

Dosud odkrytý prostor, na kterém je císařova hliněná armáda umístěna, zabírá plochu zhruba 2,6 hektaru, tedy přibližně dvě třetiny Václavského náměstí v Praze. Už jen jeho vybudování muselo být velmi náročné finančně i z hlediska pracovní síly.

Dělníci vykopali a přemístili asi 100 000 metrů krychlových zeminy (bazén o rozměrech 50 x 25 x 2 metry má objem 2500 metrů krychlových).

„Na výdřevu použili přes 8000 krychlových metrů dřeva… Stropy pokryli rohožemi spletenými z bambusu, rákosu a slámy o celkovém objemu asi 18 000 krychlových metrů.

Na hliněnou podlahu položili přibližně 250 000 keramických cihel a dlaždic,“ vypočítává dále současný antropolog Jaroslav Malina.

Řemeslníci nezklamali

Zhotovení terakotové armády zabralo přibližně 11 let. Pokud vezmeme v úvahu, že v současnosti trvá výroba věrné repliky jednoho vojáka (s využitím tehdejších technik a materiálu) několik měsíců, muselo jít téměř o nesplnitelný úkol.

Přesto ho císařovi řemeslníci zvládli. Dnešní vědci si myslí, že se jim to podařilo díky propracovaným výrobním postupům, jež jsou typické až pro 18. století.

Starověcí Číňané mohli mít zdatné pomocníky – sochařské mistry z antického Řecka, kteří se tak daleko na východ dostali s výpravami Alexandra Velikého (356–323 před naším letopočtem.)

Nečekaná změna

Archeologové totiž v posledních letech objevili na několika místech v čínské oblasti Sin-ťiang na západě země mumie s výraznými bělošskými rysy a evropskou DNA, pocházející z doby prvního čínského císaře.

To naznačuje, že už tehdy se lidé z Asie a Evropy setkávali. „Máme důkazy o velmi blízkých kontaktech, které existovaly mezi prvním čínským císařem a západním světem v dobách ještě před oficiálním otevřením Hedvábné stezky.

Je to mnohem dříve, než jsme si mysleli. Věříme, že terakotová armáda… byla inspirována starověkými řeckými skulpturami a uměním,“ dodává současná čínská archeoložka Li Siou-čen.

Podle historiků nahrává této teorii i fakt, že před vznikem terakotové armády nebylo ztvárňování lidských postav v takové velikosti v Číně běžné a tato změna musí být výsledkem vnějšího vlivu.