Domů     Fantastická cesta zpět do historie? Vědcům to umožňuje led!
Fantastická cesta zpět do historie? Vědcům to umožňuje led!
17.1.2017

Chtěli byste se přenést zpět v čase a dozvědět se, co a jak se v minulosti stalo? Skutečný stroj času jsme sice zatím nevymysleli, dokážeme ale něco jiného – hledat otisky minulosti v přírodních archivech, v zemi a v ledu.

reklama

Můžeme se tak podívat zpět až o stovky tisíc let!

Uvězněný plyn jako svědek

Led vhodný k výpravám do minulosti se nachází v Antarktidě a v Grónsku, protože právě tam je nejhlubší a nejstarší. V Antarktidě je ledová vrstva silná 4,2 km, což je srovnatelné s nejvyššími alpskými vrcholy.

Mezi ledovými krystaly jsou póry, do nichž proudí vzduch od povrchu ledovce. Hlouběji, kde se pak sníh mění v led, zůstávají pak uvězněné drobné kapsy vzduchu.

reklama

Právě tento plynný poklad uvězněný v ledu pomáhá vědcům objasňovat nejrůznější geologické události na Zemi v minulých tisíciletích.

Co se stalo před 800 000 lety?

První ledový vrt provedli Američané už v 60. letech minulého století v Grónsku. Šlo původně o vojenský projekt a vědci se tehdy dostali do hloubky 1400 metrů.

Další vrty následovaly – nejvýznamnější z nich v letech 1999 až 2003 se dostal až do hloubky 3080 metrů, což přineslo údaje o ledu za posledních 160 000 let. V Antarktidě se dá zkoumat ještě vzdálenější minulost.

V letech 2001 až 2003 se vědci dostali do hloubky 3200 metrů a doby před 800 000 lety.

Jak poznat dávnou erupci sopky

Z hlubokých vrstev ledu vědci zkoumají množství skleníkových plynů v minulých epochách a množství prachu v atmosféře, analyzují sopečný popel z minulosti. V ledu se například uchovává aerosol kyseliny sírové, která vzniká při sopečných erupcích.

Aerosol způsobuje vyšší elektrickou vodivost ledu, kterou mohou vědci změřit. Pokud je jí v určité vrstvě více, znamená to, že vulkanická činnost tehdy byla intenzivnější.

Co zahubilo minojskou civilizaci na Krétě

Touto metodou vědci například přesně datovali extrémně silný výbuch sopky Théra v Egejském moři z 2. tisíciletí před naším letopočtem.

Určili vrchol elektrické vodivosti v grónském ledovci a na základě propočtu ročních ledových přírůstků došli k roku 1644 před naším letopočtem. Tím definitivně vyvrátili teorii o zániku minojské civilizace na Krétě (2700 až 1450 př. n. l.).

Sopka vybuchla celých 200 let před zánikem, příčinou tedy muselo být něco jiného, pravděpodobně vpád Achájů z řecké pevniny.rek Kožušník

reklama
Foto: shutterstock.com, wikipedia.org, says.com
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
věda a technika
Smrtící Ebola: Jak moc se jí máme bát?
Deštný prales v nitru rovníkové Afriky patří jen zvířatům a několika málo domorodým kmenům. V téhle odlehlé části světa žijí lidé v izolovaných vesnicích, nikoho nezajímají, a kdyby se zde neobjevil nejnebezpečnější smrtící vir v moderních dějinách, nejspíš bychom o vesnici Yambuko a řece Ebola dodnes nevěděli. V roce 1976 ředitel místní školy Mabalo Yokela vyrazí na misijní cestu po […]
Co nevíte o kočkách: Netuší, co je sladké. Jejich jazyk hraje podle úplně jiných pravidel
Zatímco člověk dokáže kvůli dortu zapomenout na dietu, kočka by nad čokoládovým dortem nejspíš jen důstojně ohrnula nos. Ne proto, že by byla rozmazlená, ale protože sladkou chuť prakticky neumí vnímat. Její jazyk je totiž evolučně nastavený úplně jinak. Kočka je masožravec tělem, metabolismem i chuťovými receptory. Tím její podivuhodnosti zdaleka nekončí. Sladké? Děkuji, nechci. […]
Umělé vodní propasti: Kde najdeme nejhlubší evropské bazény?
Slovo bazén v nás evokuje relativně bezpečné prostředí, kde je hloubka maximálně několik metrů. I bazény však mají své rekordmany, které je mění bez nadsázky na magické hlubiny. Nejsou určeny pro běžné plavce, ale pro potápěče a freedivery. Kde se v Evropě můžeme potkat s těmito inženýrskými zázraky? Pravda, nejhlubší bazén světa leží mimo evropský kontinent. Nachází se […]
Voda, která umí být ledem, párou i kapalinou zároveň: Proč se H₂O chová tak podivně?
Voda působí jako jedna z nejnudnějších věcí na světě. Nalijete ji do sklenice, vypijete a hotovo. Jenže obyčejná H₂O je ve skutečnosti pořádný fyzikální rebel. Dokáže být současně ledem, kapalinou i párou, při ochlazování se nejprve smršťuje a potom zase rozpíná, a za určitých podmínek zůstane kapalná i hluboko pod bodem mrazu. Představte si místo, […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz