Na kamerovém záznamu se ukáže tajemná mlha. „Vidíte, tahle mlhovina se objevuje každou noc v dětském pokoji!“ vzrušeně vykřikne majitel domu. Nahrávku považuje za důkaz, že v jeho bydlišti opravdu straší.
Vyšetřovatelé paranormálních jevů však žádají další potvrzení přítomnosti duchů. Co když byla kamera jenom poškozená?
Některé lovce duchů spojuje představa vlastní již spiritistům – tedy, že s přízraky může nejlépe navázat kontakt vůči nadpřirozenu citlivý člověk, takzvané médium. Mnoho skupin skutečně služby médií využívá.
Tato osoba však rozhodně není jedinou, která může určit, jestli v dané lokalitě působí paranormální bytosti. Vyšetřovatelé nadpřirozených úkazů používají k odhalení nadpřirozené aktivity také velice moderní techniku. Skutečně lze pomocí elektronických přístrojů navázat komunikaci s duchy?
Komu patří tyto hlasy?
Lovec duchů dává otázku do prostoru: „Je tu s námi někdo? Pokud ano, ozvěte se.“Z přístroje zvaného Spiritbox vzápětí zazní praskání a všichni přítomní uslyší odpověď: „Jsme tady.“Podařilo se snad členům týmu navázat kontakt se záhrobím?
Takzvaný Spiritbox je přístroj, který má umožňovat komunikaci s duchy. Velmi rychle skenuje rádiové stanice, a vytváří tak množství bílého šumu, na němž je prý možné zachytit hlasy zemřelých. Nemůže však zařízení mnohem spíše nahrávat útržky rádiového vysílání?
Lovci duchů se hájí tím, že není možné, aby jeden hlas mluvil souvisle i několik sekund, když přístroj skenuje čtyři stanice za sekundu. Složitější je to ovšem s používáním diktafonů a jiných nahrávacích přístrojů.
Na nich lze prý po zpětném přehrání zaslechnout údajné hlasy duchů. Vše patří do takzvaného EVP (fenoménu elektronického hlasu), což je představa, že pomocí elektronických přístrojů lze zachytit i slova z onoho světa.
Reálnost tohoto jevu mají dokládat četné nahrávky, na nichž duchové jakoby odpovídají na otázky vyšetřovatelů. Patří však tyto hlasy skutečně zemřelým?
Poznají přístroje přítomnost duchů?
Lovci duchů chodí po hradním sklepení s Triefield metrem, který slouží k měření elektromagnetického pole. Když se přiblíží k místu, kde byla nalezena kostra zazděného muže, ručička přístroje začne zběsile kmitat.
Vzápětí dojde ke značnému poklesu teploty, což vyšetřovatelům potvrdí i jejich teploměr. Elektromagnetické anomálie i teplotní výkyvy jsou rovněž považovány za důležité doprovodné ukazatele přítomnosti duchů.
Přízraky prý také dokáže odhalit termokamera či obyčejný fotoaparát. Po vyfocení inkriminovaného místa se totiž údajně na snímku mohou objevit různé podivné stíny, kulovité světelné útvary či dokonce průhledné postavy.
Opravdu nám moderní technická zařízení mohou pomoci s vyšetřováním paranormálních jevů? Vědci většinou všechny výše zmíněné metody považují za pseudovědecké a tzv. důkazům o výskytu paranormálních jevů nepřikládají váhu.
Jsou jejich námitky vůči metodám lovců duchů oprávněné, nebo se badatelé nechtějí zabývat něčím, čemu nerozumí a z čeho mají možná strach?