Nejen člověk oplakává své zesnulé. Podle posledních výzkumů se zdá, že i sloni dokážou truchlit nad svými zemřelými kamarády.

Biologové sledovali 17 slonů, kteří žijí ve volné přírodě. Zjistili, že pokud při svých toulkách narazí na uhynulého příslušníka svého druhu, chobotem hladí jeho kosti.

A nejen to, z temporální žlázy, která je umístěna mezi okem a uchem každého slona, vytéká tekutina. Tak vypadá sloní pláč.

Někteří badatelé jdou ještě dál. Podle některých teorií totiž sloni pravidelně navštěvují pozůstatky svých příbuzných. Dosud byli vědci přesvědčeni, že kromě člověka dokáží po svých mrtvých smutnit jen šimpanzi.

Slon se jako jedno z mála zvířat dokáže poznat v zrcadle, což podle zoologů znamená, že si uvědomuje svojí existenci. Kromě toho dokáže imitovat zvuky, které slýchá, umí si hrát a pomáhat ostatním členům stáda.

Sloní samice je březí takřka dva roky, což je nejdéle mezi savci. Při porodu i následující výchově mláděte si příbuzné samice ze skupiny vzájemně pomáhají.