Z lesního porostu vyběhne pomatená postava. Místní v něm poznají odvážného mladíka Steliana Petrescua, který se rozhodl vydat do prokletého lesa. Jenže jako by to ani nebyl on.
Vyrostly mu vlasy a vousy, jeho oděv se proměnil v cáry a na těle má četné popáleniny. Co se mu vlastně stalo?
Transylvánie je především díky románu Brama Stokera (1847 -1912) Drákula spojována s upíry. Historky o hraběti Drákulovi však rozhodně nejsou tím jediným, co na této oblasti v Rumunsku lovce záhad přitahuje.
Les Hoia – Baciu se nachází na předním seznamu nejstrašidelnějších míst na světě. Jsou všechny historky o tomto místě jenom hloupými povídačkami, nebo se mezi stromy ukrývají nějaké zlověstné síly?
Působí zde mimozemšťané?
V srpnu roku 1968 se pětatřicetiletý armádní technik Emil Barnea spolu se svou přítelkyní a dvěma rodinnými přáteli rozhodne odpočinout od ruchu města. I přes varování vesničanů se utáboří v lese Hoia -Baciu.
Když se Barnea vydá nasbírat dříví, uslyší volání přátel: „Co to je tam nahoře?“ Technik zvedne hlavu a spatří, jak se nízko nad lesem vznáší jakýsi objekt, který nevydává žádný zvuk. Objekt se náhle rozzáří a začne prudce vstoupat vzhůru.
Překvapenému Barneovi se ho podaří třikrát vyfotit, než mu zcela zmizí z dohledu. Jeho fotografie k lesu přitáhnou pozornost ufologů z celého světa, kteří snímky považují za nejjasnější důkaz výskytu UFO v Rumunsku.
Již na počátku šedesátých let se do lesa na průzkum vydává biolog Alexandru Sift (1936- 1993), který zde pozoruje výskyt podivných stínů a světel. Je les působištěm návštěvníků z jiného světa? Dají se s výskytem UFO spojit i další záhadné události, které se zde přihodily?
Kam se ztrácejí lidé?
Alexandra Sifta do lesa přitáhla jeho neblahá pověst, kterou si dávno před slavným pozorováním UFO vysloužil u místních obyvatel. Ti jsou přesvědčeni, že les je sídlem samotného ďábla. Jednou se zde prý dokonce ztratí pastýř se stádem dvou tisíc ovcí.
Známá je také historka o partyzánech, kteří se v lese ukryli během druhé světové války. Je ani policisty, již se je vydali hledat, už nikdo nespatřil. Zřejmě proto se tomuto strašidelnému místu přezdívá „Bermudský trojúhelník Transylvánie“.
Mezi stromy nejenže mizí lidé, ale ti co se vrátí, často odejdou zranění. Několika lidem se prý na kůži objeví popáleniny. Adrian Patrut, prezident Rumunské parapsychologické společnosti, tvrdí:
„Pokud v lese strávíte příliš mnoho času, zmocní se vás úzkost, budete trpět nespavostí, nevolností, začne vás bolet hlava a budete mít stále větší žízeň.“ Co způsobuje mizení lidí a pocity nevolnosti? Stojí za vším mimozemšťané?
Díra v časoprostoru?
Další svědectví naznačují, že v lese někdy možná čas plyne jinak než v jeho okolí. V šedesátých letech například na strašidelném místě zmizí dvacetiletý Stelian Petrescu. Po návratu je celý zarostlý, jako by v lese strávil dlouhé týdny.
Jeho oblečení je navíc téměř rozpadlé a pobrukuje si neznámou melodii. V roce 1972 do lesa zabloudí pětiletá Cosmina. Druhého dne ji vesničané hledají v lese. Dívka se před nimi vynoří. Vypadá však starší nejméně o pět let.
Hlavu historikům zamotá žena, která se v lese ztratí jen měsíc po děvčátku. Když je nalezena, svírá v ruce velice nově vyhlížející minci. Jenže znalci historie v ní poznají platidlo, které se naposledy používalo v patnáctém století.
Znamená to, že se někteří návštěvníci lesa propadli v čase? Nebo se snad v Hoia – Baciu nachází brána do jiného světa, jak si myslí někteří parapsychologové?