Zatímco jeho vrstevníci běhají venku, on sedí celé dny zavřený v podkroví domu v severočeských Vratislavicích nad Nisou (tehdejším Maffersdorfu), kde si hraje s drátky a baterkami a tajně sní o velkém objevu.
Přihlížející dav fascinovaně sleduje hocha, kterému s přibývající tmou stále výrazněji září obuv.
Mladý Ferdinand Porsche (1875–1951) si pro obveselení a obdiv ostatních neváhá protáhnout pod nohavicemi drát s lampičkami na konci, které napájejí baterie zastrčené v kapsách.
V 15 letech kompletně elektrifikuje rodný dům, ve kterém se do té doby svítí pouze svíčkami.
Revoluční elektromotor
V roce 1893 odchází čerstvě plnoletý Ferdinand Porsche do Vídně, kde se má učit od zkušenějších kolegů ve firmě Bella Egger&Co.
Bystrý Porsche však zakrátko namísto poslouchání rozkazů sám pokyny udílí jako vedoucí zkušebního provozu a první asistent v oddělení výpočtů. Velký zlom v jeho životě přichází v roce 1898. Tehdy si totiž společnost C. a k.
Lohner objednává u Eggera elektromotor pro automobil. Porsche se do projektování zakázky pouští s takovým nadšením, že majitel firmy Ludwig Lohner (1858–1925) neváhá a přetáhne ho na svou stranu.
Jeho nový zaměstnanec pro něj sestrojí revoluční konstrukci elektromotoru, zabudovaném v přední nápravě o síle 2,5 koňských sil a „Lohner-Porsche“ jak byl tento systém nazván, přinese jeho autorovi první vlnu slávy.
Osudový nápad
Porscheho konstruktérská hvězda stoupá a jeho život zařadí vyšší rychlostní stupeň. Žení se, za svoji práci získává několik prestižních cen, s koncepcí spalovacích motorů slaví v roce 1910 další fenomenální úspěch.
Vystřídá několik firem, až si v roce 1931 zakládá vlastní s názvem Dr. Ing. h.c. F. Porsche, Gesellschaft mit beschränkter Haftung, Konstruktion und Beratung für Motoren und Fahrzeugbau (Dr. Ing. h.c.
F. Porsche, Společnost s ručením omezeným, Návrhy a konzultační služby pro motory a vozidla). V té době už mu v hlavě zraje nápad, který ho učiní nesmrtelným.
Smlouva s ďáblem
Malý, silný vůz, dostupný každému – Volkswagen. Porscheho projekt, který chtěl realizovat už několik let, je dokonalý. V lednu 1934 ho nabízí německé vládě, v jejímž čele nestojí nikdo jiný než Adolf Hitler (1889–1945).
Ten je z jeho vize nadšen a o pět měsíců později uzavírá Říšský svaz automobilového průmyslu s Porscheho firmou smlouvu na výrobu „Brouka“. Trvá však ještě čtyři roky, než se začne továrna stavět.
V té době se ale vzhledem ke zhoršující se válečné hrozbě poněkud mění konečná podoba produktu. Místo osobního automobilu přichází na trh jeho válečná verze Kübelwagen. Porsche pak ještě pro vůdce dokonce navrhne několik typů obrněných vozů.
Sám Hitler si ho za to velmi považuje a nazývá ho „mistrem nejjednodušší konstrukce“.
Nejdřív vězení, pak Porsche 356
Když válka skončí, Ferdinand Porsche musí hořce litovat, jakému ďáblu se to zaprodal.
Člen NSDAP a držitel hodnosti SS-Oberführer, pod jehož vedením pracovalo více než 20 000 dělníků, pocházejících zejména z koncentračních táborů, je za kolaboraci s nacisty odsouzen k 22 měsícům vězení.
Vedením firmy je pověřen jeho syn Ferry (1909–1998).
I přes počáteční komplikace nakonec dokáže obnovit výrobu „Brouků“ a po otcově návratu v roce 1947 společně rozjíždějí konstrukci slavného sportovního vozu Porsche 356. Jeho prvních úspěchů na závodním poli se ale Ferdinand Porsche už nedočká.
Předposlední lednový den roku 1951 umírá na následky mrtvice ve svém domě ve Stuttgartu. Předtím však ještě stačí vybudovat jedno z nejmodernějších a největších automobilových impérií na světě.
